Vtipy

V hospodě se svěřuje jeden pivař druhému:
„Já mám strašně rád detektivky, ale často nemůžu přijít na to, kdo je vrah.“

„Z toho si nic nedělej, kamaráde,“ uklidňuje ho druhý chlápek,„abych řekl pravdu, tak jsem na tom úplně stejně jako ty.“

První na něj zoufale pohlédne:
„No jo, ale já ty detektivky píšu!“

Muž se jednoho večera vrátí dříve než obvykle a začne se tulit k ženě a ta mu odsekne:
„Dej s tím pokoj, teď na to nemám náladu!“

„To jste se na mně dneska všechny domluvily?“

Ctihodný lord hraje golf. Právě se chystá odpálit míček, když v dálce zazní pohřební hudba a objeví se pohřební průvod. Lord smekne klobouk, přestane hrát a čeká až průvod přejde. Jeho spoluhráč poznamená:
„Pane, vy jste úžasný. Oni vyprovázejí na poslední cestu úplně cizího člověka a vy smeknete a přestanete hrát. To je fantastické!“

A lord odpoví:
„Jak to cizího člověka? Dvacet let mi byla dobrou ženou!“

Tlačenice v autobuse:
„Co ti je na té tlačenici k smíchu?“

„Ale, ten chlap vedle si strčil svoji peněženku do mojí kapsy!“

Chlápek takhle přijde na poštu a všimne si, že u jedné přepážky stojí proplešatělý padesátník a má před sebou hromadu růžových obálek polepených srdíčky. Na každou stříkne z lahvičky parfém a dá ji na vedlejší hromadu. Chlápek vyvalí oči a ptá se ho, co to dělá. Padesátník odpovídá:
„Rozesílám tisíc valentýnek podepsaných Hádej kdo!“

„Ale proč to děláte?“

„Jsem právník se specializací na rozvody.“

Jak nazvete brunetku mezi dvěma blondýnkami?

???

Tlumočnice.

Vypráví se, že tento trosečník, sotvaže dopil první láhev a blaženě vydechl, zahlédl na obzoru loď. Trosečník vyskočil, ukryl bednu whisky pod banánovým listím a křičel:
„Táhněte pryč! Jste tu moc brzy!“

Stará babka pošle dědka do sklepa, aby přinesl česnek a brambory.
„Nezapomeň! Dvě věci!“ říká babka.

Dědek jde do sklepa a za chvíli přinese lopatku na smetí.

„Cos to zase přinesl? Říkala jsem snad jasně: dvě věci! Kde máš smeták?!“

Štěně, které si vás na první pohled získá svou hravostí a čilostí, bude po zbytek své existence ve vašem domě pouze tupě ležet na gauči a zoufalé házení gumovou kostí bude doprovázet maximálně lehce ironickým pohledem.

Slečna ve společnosti neustále napomíná námořníka, aby vyprávěl slušnější anekdoty.

„Drahá slečno,“ povídá námořník své červenající se spolustolovnici, „kdybych znal slušnější anekdoty, tak jsem se nikdy nedal k námořníkům.“