Vtipy: Škola

První den školního roku má děkan proslov k nováčkům. Seznamuje je také s kolejním řádem:
„Dívčí pokoje jsou pro studenty tabu a naopak. Kdo bude přistižen při porušení tohoto zákazu, zaplatí pokutu 500 Kč. Při druhém přestupku se pokuta zvyšuje na 2000 Kč, při třetím na 5000 Kč. Jsou nějaké dotazy?“

Z davu se ozve:
„A kolik stojí permanentka?“

Osmdesátiletá babička se šla zapsat do školy, kde chce studovat. Tam se jí ptají:
„Proč jste se rozhodla ve svém pokročilém věku studovat?“

„Můj manžel bude mít také 80 let a k narozeninám si přeje pomilovat se se studentkou.“

„Paní učitelko, proč je sex od 15 a porno až od 18 let?“

„No kvůli tomu, aby ses mohl podívat, co jsi ty tři roky dělal špatně.“

„Pepíčku,“ osloví žáka učitelka, „znáš nějakého plaza?“

„Ano, prosím,“ odpoví hoch. „Had.“

„Správně,“ chválí ho učitelka. „A ještě nějakého bys věděl?“

„Samozřejmě,“ povídá Pepíček. „Druhý had!“

Inspektor přijde do třídy na inspekci, sedne si do poslední lavice za Pepíčka a sleduje cvrkot.

Mladá, ztrémovaná učitelka píše na tabuli německou větu, přitlačí, křída se zlomí a tak se pro ni ohne. Když dopíše, tak se žáků ptá, co to znamená.

Hlásí se jenom Pepíček a řekne:
„Překlad zní: To je ale krásná prdelka!“

Učitelka se rozhořčí a posadí Pepíčka s pětkou a poznámkou.

Pepíček se vyčítavě otočí na inspektora a vynadá mu:
„Když to neumíš, tak nenapovídej, kreténe!“

Profesor biologie v první ročníku gymnázia vyvolá studentku:
„Tak, slečno Poláková, řekněte nám, která část lidského těla dokáže šestkrát zvětšit svůj objem a za jakých okolností?“

Poláková vstane a řekne:
„Pane profesore, je mi z vaší nevkusné otázky velmi, velmi, velmi trapně a vzhledem k mému věku si budu na takovéto otázky stěžovat!“

Nato si celá rudá sedla.

Profesor pokýval hlavou a vyvolal Vránovou.

„Oční zornička ve tmě, pane profesore,“ odpověděla Vránová.

„Správně,“ řekl profesor a otočil se zpátky na Polákovou, „a vám, slečno, musím sdělit tři podstatné věci. Za prvé, neumíte látku, za druhé, myslíte na zvláštní věci a za třetí, budete v budoucnu velmi, velmi, velmi zklamaná.“

Spadne učitelka do pekla. Celá bezradná chodí mezi řvoucími hříšníky a šíleně se smějícími čerty. Pak najde nenápadný koutek, tam si v klidu sedne.

Jde kolem Lucifer a zděšeně se ptá:
„Ženská, co vy tady? Vy patříte do nebe, tady je peklo!“

„To je peklo?“ diví se učitelka. „A já myslela, že je velká přestávka!“

Je zima a učitelka na základní škole pomáhá jednomu z žáků obout si boty na konci dne. Požádal ji o pomoc a ona brzy pochopila proč.

I když ona táhla a on tlačil, malé boty prostě nechtěly jít na nohy. Když konečně dostali druhou botu na místo, byla už celá zpocená. V tu chvíli klučina prohlásil:
„To nejsou moje boty.“

Učitelka zatnula zuby a potlačila nutkání říct:
„A proč jsi to neřekl hned?!“

Znovu se pustili do boje a snažili se mu boty stáhnout z nohou. Sotva se jim to podařilo, chlapec dodal:
„Jsou to boty mého bratra. Ale maminka mě dneska přinutila si je vzít.“

Učitelka nevěděla, jestli se má smát, nebo plakat. S poslední špetkou trpělivosti a sil mu boty zase zpátky nasoukala. Když mu pomáhala do kabátu, zeptala se:
„A kde máš rukavice?“

Chlapec odpověděl:
„Strčil jsem si je do špiček bot.“

Do profesorova kabinetu přišla na konci úředních hodin mladá slečna. Usedne naproti němu do židle, poodrhne si vlasy a povídá:
„Udělala bych cokoliv, abych tu zkoušku získala.“

Pak si upraví výstřih, nakloní se víc k profesorovi, hluboce se mu podívá do očí a říká:
„Myslím tím, že bych udělala úplně cokoliv.“

Profesor jí oplatí hluboký pohled a říká:
„Cokoliv?“

„Cokoliv.“ odpoví slečna.

Kantor jemným hlasem povídá:
„Cokoliv?“

„Cokoliv!“

Kantor zašeptá:
„A nemohla byste se to naučit?“

Na gymplu se spolu baví Sněhurka a čarodějnice, kam půjdou na vysokou školu.

Sněhurka povídá:
„Já půjdu na ekonomku. Nebudu tam sice nejhezčí, ale budu nejchytřejší.“

Čarodějnice povídá:
„Já půjdu na strojárnu. Nebudu tam sice nejchytřejší, ale budu nejhezčí.“