„Ještě nikdy jsem neviděl tolik suchých hub jako v neděli.“

„Neříkej, tys byl v lese?“

„Ne, ale v hospodě došlo pivo.“

Po ulici poskakuje bělovlasý děda s berlemi, potřásá hlavou a vyhazuje do vzduchu peníze. Kouká na to jedna a ptá se sousedky:
„Prosím vás, co se stalo tomu člověku, že tak vyvádí?“

„Ale nevydržel psychicky to velmi časté a vysoké zvyšování důchodu.“

Porodní bába, která s láskou a oddaností přivedla na svět stovky dětí, stane před nebeskou branou. Svatý Petr ji osloví s prosbou:

„Byla jsi tak laskavá a obětavá. Zůstaň ještě na zemi a dál pomáhej ženám v jejich těžkých chvílích. Umíš to jako nikdo jiný.“

Bába se však zamyslí a odpoví:

„Víš, Svatý Petře, už nemůžu. Bolí mě sledovat, jak ženy rodí v bolestech, zatímco otcové si v klidu užívají a starosti nechávají stranou.“

Svatý Petr se na chvíli zarazí, ale pak se mu rozzáří oči:

„To půjde zařídit. Od teď při každém tvém porodu pocítí otcové stejnou bolest, jakou snášejí jejich ženy.“

Bába se vrací na zem a hned ji volají k porodu. Vejde do místnosti, kde se žena svíjí na lůžku v porodních bolestech. Bába překvapeně pohlédne na jejího manžela, který sedí u okna, chlastá pivo a příšerně se nahlas chechtá.

„Vás nic nebolí?“ ptá se nevěřícně bába.

Muž zavrtí hlavou: „Mě? Vůbec ne. Ale podívejte se ven na toho kominíka. Na střeše sebou hází a křičí, jako kdyby rodil on sám!“

S pomocí gynekologa specializovaného na plodnost se jedné šedesátileté ženě podařilo porodit dítě. Když se dostala domů z porodnice, všichni příbuzní ji přišli navštívit, aby se podívali na nový přírůstek v rodině. Když chtějí dítě vidět, novopečená maminka povídá:
„Ještě ne.“

O chvilku později se ptají znova a maminka zas:
„Ještě ne.“

Za chvilku se ptají potřetí a maminka povídá:
„Ještě ne, až bude plakat.“

„A proč až bude plakat?“

„Protože jsem zapomněla, kam jsem ho dala!“

Dědek se ptá báby:
„Co děláš radši, pereš nebo šiješ?“

Bába na to:
„No, asi šiju...“

Dědek se usměje a povídá:
„No to jsem rád. Já jsem se totiž posral, tak jsem to vystřihl.“

Přijde muž domů a říká manželce:
„Dnes tě umiluju k smrti, drahá.“

Žena radostně běží do koupelny, osprchuje se, navoní a rychle se vrací do ložnice a tam najde spícího manžela.

Budí ho a ptá se:
„Tak co bude s tím milováním?“

Muž se otočí na druhý bok a zabručí:
„Daruju ti život…“

Sir volá z koupelny na sluhu:
„Jane, zapomněl jsem si pantofle, přines mi je!“

Jean utíká do kuchyně za dvěma mladými kuchařkami:
„Sir rozkázal, abych vás obě pomiloval.“

„Ty kujóne, ty si vymýšlíš!“

„Ne, pojďte se přesvědčit!“

„Sire, obě?“

„No jistěže obě. Snad ne jen jednu?!“

Paní učitelka řekla dětem, aby si donesly do školy zvířátko a předvedly, co se jejich zvířátka naučila. Paní učitelka vyvolá Aničku a ta má pejska.

Anička řekne:
„Popros!“ a pejsek: „Haf,haf.“

Paní učitelka na to:
„No dobře Aničko. Další půjde Honzíček.“

Ten má papouška a řekne:
„Ahoj“ a papoušek: „Ahoj.“

Paní učitelka na to:
„Hm, to je ještě lepší. A teď Pepíček.“

Ten má hada. Vezme, roztočí ho a práskne s nim o lavici a had:
„Sss!“

Paní učitelka:
„No, co to je?! “

Pepíček:
„Ještě jednou, paní učitelko!“

Vezme, roztočí ho a práskne s nim zase o lavici. A had:
„Ssssssssss!“

Paní učitelka:
„Co děláš, Pepíčku, nech toho!“

A Pepíček:
„Naposledy paní učitelko! “

Vezme, roztočí hada a prásk s nim o lavici a had:
„Sssssssskákal pes …“

Nesnáším svatby. Nenávidím, když mě příbuzní plácají do zad a říkají:
„Další jseš na řadě ty!“

Oplácím jim to na pohřbech – říkám jim to samé…