Vtipy: Kameňáky

Jednoho dne se Petr prochází po centru města, když o kousek před sebou zahlédne svého starého kamaráda ze střední školy, Karla.

„Karle, Karle, jak se máš?“ pozdraví ho, když upoutá jeho pozornost.

„Nic moc,“ odpoví Karel.

„Proč, co se stalo?“ zeptá se Petr.

„No,“ povzdechne si Karel, „zkrachoval jsem. A přitom pořád musím uživit rodinu. Netuším, co budu dělat.“

„Mohlo to být horší,“ odpoví Petr klidně. „Mohlo to být horší.“

Asi o měsíc později potká Petr Karla znovu, tentokrát v restauraci. „Tak co, jak to vypadá teď?“ zeptá se.

„Příšerný!“ vyhrkne Karel. „Včera v noci nám shořel dům.“

„Mohlo to být horší,“ prohodí Petr opět s naprostým klidem a pokračuje ve své cestě.

O další měsíc později narazí Petr na Karla potřetí. „Tak co, jak to jde?“ zeptá se.

„Ach!“ vydechne Karel. „Je to čím dál horší. Jedna pohroma za druhou! Teď mě ještě opustila žena!“

Petr jen přikývne, nasadí svůj obvyklý mírný úsměv a pronese svoje známé: „Mohlo to být horší.“

Tentokrát ho ale Karel chytí za ramena:
„Počkej chvíli!“ říká. „Tentokrát tě jen tak nenechám odejít. Třikrát za poslední měsíce jsme se potkali a já ti pokaždé říkal o další katastrofě ve svém životě. A ty mi pokaždé řekneš to samé: - Mohlo to být horší. - Tentokrát, proboha, Petře, chci vědět: jak by to, u všech všudy, mohlo být ještě horší?“

Petr se na něj podívá s tím samým klidným úsměvem. „Mohlo to být horší,“ řekne. „Mohlo se to stát mně.“

Co je to hnědá sračka mezi prsty u slonů?

???

Pomalí černoši.

Přijde mrkev do obchodu a ptá se:
„Máte mrkvovou šťávu?“

Prodavačka:
„Nemáme, na co ji chceš?“

Mrkvička:
„Dochází mi šťáva. Potřebuju, aby mi někdo daroval krev.“