Spojení oka a zadku

Pepíček se v noci vzbudí a vidí, jak z chodby odchází zloděj s plnými taškami. Potichu, aby nevzbudil rodiče, se Pepíček ke zloději připlíží, a šeptem ho poprosí:
„Prosím vás, a mohl byste ukrást taky moje housle?“

Medvěd si svolá všechna zvířátka v lese
„Tak, milá zvířátka, nyní si zrekapitulujeme úmrtnost zvířátek v loňském roce..“

„Na cestách zemřelo 152 žab, 89 koček… Žádám myši v zadní řadě, aby přestaly dělat mexické vlny!“

Medvěd se rozhodne emigrovat do Německa. Šlape si to takhle k hranicím a potká zajíce. Zajíc se ho ptá, kam jde. Medvěd mu odvětí, že do Němec.

Zajíc:
„Vem mě s sebou.“

Tak si ho medvěd strčí do kapsy. Přijde k hranicím a tam se ho celník ptá, kam jde.

„Ale jdu na chvíli za kámošem do Němec.“

Celník si ho prohlíží a říká:
„Co to máte v kapse?“

Medvěd se plácne přes kapsu a praví:
„Ale, to je jen fotka zajíce.“

Hodí chlap šílenou šavli do křoví, pak druhou a třetí. Za chvíli vyleze poblitá kočka a chlap povídá:
„A kde jsem tebe sežral???“

Dva inženýři stáli u základny vlajkového stožáru a dívali se na jeho vrchol. Šla kolem žena a zeptala se, co dělají.

„Máme zjistit výšku tohoto stožáru,“ řekl jeden z nich, „ale nemáme žebřík.“

Žena vytáhla z kabelky klíč, uvolnila pár šroubů a položila stožár na zem. Pak vytáhla svinovací metr, změřila ho a oznámila:

„Dvacet jedna stop a šest palců,“ a odešla.

Jeden z inženýrů zakroutil hlavou a rozesmál se:
„To nám je fakt k ničemu. Ptáme se na výšku a ona nám řekne délku!“

Oba inženýři mezitím opustili svá zaměstnání a v současnosti působí jako zvolení členové parlamentu.

Dvě vrány sedí na poli, když si v dálce všimnou postavy, která vypadá jako člověk.

„Vidíš to tam? Co to je?“ ptá se první vrána.

Druhá vrána si to chvíli prohlíží a pak odpoví:
„To je strašák. Vypadá docela opravdově, co?“

První vrána se zamračí:
„Jak poznáš, že je to strašák a ne člověk?“

Druhá vrána pokrčí křídly:
„Podívej se mu na ruku. Nemá mobil.“

Maminka jde se svou hyperaktivní dcerou k psycholožce. Dcerka začne běhat po čekárně a pokřikovat na čekající lidi. Maminka tichým hlasem povídá:
„Kamilo, buď v klídku, Kamilo, buď v klídku.“

Psycholožka říká mamince:
„To je úžasné, jak klidně dokážete Kamilu napomenout. Z Kamily tak vyroste určitě přátelský, milující a šťastný člověk.“

„Kamila jsem já. Ten spratek se jmenuje Žofie.“

Pražák na Náměstí Svobody v Brně pije z kašny. Kolemjdoucí Brňák dobrého srdce mu říká:
„Hej, nepij z té kašny. Z té pijou morgoši!“

Pražák se na něj otočí a povídá:
„Proméň, já ti nerozuměl. Jáá jsem z Prahy!“

Na to Brňák odvětí:
„Pij pomalu, je to studený!“

Bloudí tak zoufalý děda po nemocnici a pořád si tak říká:
„Šakryš, ryba to nebyla, žába to nebyla, čolek to nebyl...“

Nejednou vyleze sestřička a povídá :
„Raka dědečku, raka máte.“