Syn se žení

U vody sedí starší děda a v klidu si pokuřuje dýmku, když tu náhle vyleze z porostu porybný a hned spustí:
„Tak co dědo, jak vám to dnes jde?“.

„Ale, skoro nic. Akorát kapříka“.

Zkušený porybný už pouhým okem poznal, že ten chudák ve vodě nemá míru, ale radši ho přeměřili.

„Dědo vždyť ten kapřík nemá míru“, promluvil na staříka vážně porybný.

Stařík se pouze usmál a s klidem mu odpověděl:
„Malé to je, ale dva řízky s toho budou“.

Do zverimexu vrazí rozčilený muž s ledním medvědem na vodítku:
„Kde je ten hajzl?“

„Který“ ptá se prodavačka.

„Ten co mi před rokem prodával bílého křečka!“

Tři zesnulí jdou do nebe. Aby smazali všechny hříchy, které spáchali, musí vytrpět zlo, které napáchali při svém řemesle. První byl obuvník, druhý krejčí a třetí cukrář.

První vstoupil dovnitř, a pak bylo slyšet bolestný křik. Když vyšel ven, ptali se ho, co že mu tam dělali: „Něco hrozného, přitloukli mi na nohy boty.“

Druhý šel dovnitř, zase slyšet křik, a když vyšel, tak se ho ptají: „Příšerné, přišili mi na tělo oblek.“

Cukrář povídá: „Co mně mohou provést, vždyť jsem byl jen cukrář.“

Vešel dovnitř. Začal se ozývat úplně hrozný řev. Když se cukrář vypotácel ven, ti dva se ptají, co bylo: „Ani se neptejte. Šlehali mi vejce!“

U salaše se utábořili studenti. Ráno vstávají a jeden začne cvičit. Vyjde bača ze svého salaše a dívá se, jak student dělá kliky. Dívá se, dívá a říká:
„Že sa u nás kradne, to som vedel, ale aby niekomu ukradli ženu pri súloži, to som ešte nevidel“

Sadistická rodinka jede autem po městě a baví se srážením chodců. Otec nabere prvního, načež dceruška a synáček propuknou v obrovský řehot. Maminka se vykloní z okna, aby si situaci lépe prohlédla a nejbližší sloup jí utrhne hlavu. Všichni se smějí, jen dceruška usedavě pláče.

„Co ti je?“ ptá se otec.

„Ale, já sem to pořádně neviděla.“

„Mám si dát ještě jednu nebo si nemám dát ještě jednu?“

„Břicho říká, že jo, hlava zase, že ne. Hlava je moudřejší než žaludek. Moudřejší tedy ustoupí.“

„Pane vrchní, ještě jednu.“

Dva policajti jdou po chodníku, vidí na něm ležet pětikorunu a jeden říká druhému:
„Proč nesebereš těch 5 korun?“

„Já se pro 5 korun neohnu!“

„Ty blázne, vždyť s tím se dá telefonovat!“

„Tak to už je něco jiného!“

Zvedne pětikorunu, přiloží si ji k uchu a křičí:
„Halóóó…“

U psychiatra:
„Odkdy si myslíte, že jste princ?“

„Od té doby, co nejsem žába.“

Stará babka pošle dědka do sklepa, aby přinesl česnek a brambory.
„Nezapomeň! Dvě věci!“ říká babka.

Dědek jde do sklepa a za chvíli přinese lopatku na smetí.

„Cos to zase přinesl? Říkala jsem snad jasně: dvě věci! Kde máš smeták?!“