Josef chodí s Miladou

Medvěd se rozhodne emigrovat do Německa. Šlape si to takhle k hranicím a potká zajíce. Zajíc se ho ptá, kam jde. Medvěd mu odvětí, že do Němec.

Zajíc:
„Vem mě s sebou.“

Tak si ho medvěd strčí do kapsy. Přijde k hranicím a tam se ho celník ptá, kam jde.

„Ale jdu na chvíli za kámošem do Němec.“

Celník si ho prohlíží a říká:
„Co to máte v kapse?“

Medvěd se plácne přes kapsu a praví:
„Ale, to je jen fotka zajíce.“

Klient v bance se přehrabuje v tašce.
Pokladní se ptá:
„Vložit nebo vybrat?“

Klient:
„Určitě vybrat, ale nemůžu najít pistoli.“

Dva zloději se vloupou do banky v noci. Jeden z nich otevře sejf a najde v něm jen jogurty místo peněz. Podívá se na svého komplice a zašeptá:
„Co to sakra je? Tohle není normální sejf!“

Ten druhý pokrčí rameny a odpoví:
„Nevadí, prostě to sníme, ať se to nepromrhá.“

Tak začnou jeden jogurt za druhým jíst. Po několika hodinách a desítkách snědených kelímků první zloděj povzdechne:
„Hele, tohle je divný. Kde jsou sakra peníze?“

V tom se otevřou dveře a dovnitř vstoupí noční hlídač. Když uvidí zloděje obklopené prázdnými kelímky, začne se smát:
„Vy idioti! Tohle není banka, to je spermobanka!“

Jede v newyorském metru malý Žid a sleduje černocha, který čte hebrejsky psané noviny. Židovi to přijde divné a říká černochovi:
„Promiňte, vy ráčíte být Žid?“

A černoch říká:
„No tak to by mi tak ještě scházelo!“

Slečna ve společnosti neustále napomíná námořníka, aby vyprávěl slušnější anekdoty.

„Drahá slečno,“ povídá námořník své červenající se spolustolovnici, „kdybych znal slušnější anekdoty, tak jsem se nikdy nedal k námořníkům.“

To znáte, jak jede Čech na dovolenou k moři a v klidu si rybaří, když z ničeho nic najednou chytne zlatou rybku? No, tak tu rybku vytáhne a ona povídá:
„Hele, když mne pustíš, tak ti splním dvě přání, já jsem totiž zlatá rybka.“

A on teda, že jo, ale jak to, že jenom dvě, když v každý pohádce a v každým slušným vtipu se zlatou rybkou se vždycky plní přání tři. No a rybka mu vysvětluje, že se časy mění, nejsou peníze atp., no prostě se vymlouvá co to jde.

No ale stejně se dohodnou na těch dvou přáních, a rybka povídá:
„Tak si teda přej svoje první přání.“

A Čech se zadívá do zapadajícího slunce nad mořem a říká:
„Tak já si teda přeju, aby to moře bylo plný piva.“

„Staniž se“, řekla ryba a stalo se. „A to druhý přání?“ ptá se ryba.

Čech se zase zamyslí a říká:
„Ještě tři lahváče na ráno!“

Do nádražního bufetu zavítá návštěvník z vesmíru. Objedná si guláš a upozorňuje číšníka:
„A dejte mi hodně lásky.“

Ten se na něj nechápavě podívá:
„Lásky?“

„No, lásky,“ nenechá se znejistět tvor z vesmíru.
„Slyšel jsem, že je to koření života!“

„Chci koupit tuto malbu,“ praví muž malíři.

„Dobře jste si vybral,“ povídá umělec.

„Na této malbě jsem strávil deset let svého života.“

„Deset let?“

„Ano. Dva dny malováním a zbytek prodejem.“

Vytahují se před sebou tři chlapi v hospodě, kdo má váženější příbuzenstvo.

První:
„Můj bratranec je biskup a každý mu říká excelence.“

Druhý:
„Můj strýc je bankéř a všichni mu říkají pane prezidente.“

Třetí:
„To nic není, já mám tchýni a každý, kdo ji uvidí, říká PANE BOŽE!“