Hasičský výjezd

Opilý dědeček stojí u plotu, drží v ruce šňůrku od spodků, čůrá a povídá:
„Kurňa, a na tohle kdysi ženský letěly.“

Jde chlapeček po ulici a táhne za sebou traverzu:
„Pój tlavelzo, pój! Pój tlavelzo, pój!“

Jde kolem něj jakási stará paní a nevěřícně kroutí hlavou:
„Takovej velkej chlapeček a neumí R!“

Kluk se na ni opovržlivě podívá a znovu obrátí zrak k traverze:
„Pój tlavelzo, pój a Ty mě babo polib prrrdel.“

„Jean, je venku tma?“

„Ne, pane.“

„Tak proč vidím hvězdičky?“

„Protože jste se uhodil do hlavy, pane.“

Jde smrtka do nemocnice a povídá: „Ty půjdeš za měsíc, ty za dva roky, ty za týden.“

Starý pán se bojí, co mu smrtka řekne, tak si zaleze do dětské postýlky. Smrtka k němu přijde a říká: „Copak je to tady za miminko?“

Pán odpoví: „Já spinkám.“

A smrtka na to: „Tak se vyspinkej a půjdeme pá.“

„Pane doktore, mně se v noci zdá, že jsem kůň,“ stěžuje si pacient psychiatrovi.

„To je normální sen.“

„No jo, ale když já mám vždycky ráno prázdný slamník.“

Korejská přísloví:

„Pes, který štěká, je nedovařený.“

„Kdo chce psa jíst, hůlky si vždycky najde.“

V obchodě, v oddělení zeleniny, říká zákazník prodavači:
„Prosím půl hlávky salátu.“

„Promiňte, ale prodáváme jen celé hlávky.“ odmítá prodavač.

„Víte co, zeptejte se svého vedoucího, jestli by to bylo možné.“

Prodavač jde teda za šéfem a informuje ho:
„Nějaký debil tam chce koupit jenom půl hlávky salátu.“

Vtom si uvědomí, že nespokojený zákazník stojí za ním a tak dodává:
„A tento pán má zájem o druhou polovinu.“

Šéf souhlasí s prodejem půl hlávky salátu a když spokojený zákazník odejde, říká prodavači:
„Jste pohotový. Líbilo se mi jak jste z toho vybruslil. Odkud jste, chlapče?“

„Já jsem z Ostravy.“ odpověděl mladík.

„A proč jste odešel z Ostravy?“

„To víte, tam jsou jenom samí horníci a kurvy. Jinak nic.“

„Aha. Moje žena taky pochází z Ostravy.“

„Fakt? A na který šachtě fárala?“

Koná se pohřeb. Vdova a pozůstalí na spuštěnou rakev se slzami hází květiny. Jen tchýně do hrobu hodí něco, co s ránou narazí na víko. Ostatní se na ní divně podívají a ptají se, co to tam hodila.

„No kytky už neměli, tak jsem koupila bonboniéru!“

Otec říká dceři:
„Jestli dostaneš z té písemky pětku, tak zapomeň, že jsem tvůj otec.“

Otec druhý den:
„Tak co jsi dostala z té písemky?“

Dcera:
„A ty jsi jako kdo?“