Dohadují se Francouz, Angličan a Čech o národnosti Adama.

Francouz:
„Musel to být Francouz, protože jedině Francouze napadne taková móda, jako je fíkový list.“

Angličan:
„O původu gentlemana, který kvůli ženě obětuje své žebro, nemůže být přece pochyb.“

Čech na to řekne:
„Ten, kdo dokáže jíst kyselá jablka, chodit s holým zadkem a myslet si, že je v ráji, nemůže být jiné národnosti než české!“

Přijde policajt do papírnictví a říká:

„Prosil bych jeden čtverečkolinkovaný sešit.“

Prodavačka odpoví:

„Takový sešit neexistuje.“

Policajt trvá na svém:

„Chtěl bych čtverečkolinkovaný sešit, prosím.“

V tom vejde do obchodu druhý policajt a prodavačka říká:

„Prosím vás, vysvětlete kolegovi, že čtverečkolinkovaný sešit neexistuje.“

Druhý policajt napomene prvního:

„Prosím tě, co blázníš, nedělej nám ostudu.“

První policajt sklopí hlavu a odejde. Prodavačka se ptá druhého:

„A co byste si přál vy?“

„Glóbus Ostravy, prosím.“

Jeden chlápek měl velké problémy s tenisovým loktem. Zašel za svým známým, docela slavným doktorem a urologem. Ten jej vyslechl a řekl, že diagnózu vždycky určí v pohodě na základě rozboru vzorku moči. Dal mu lahvičku, ať mu přinese vzorek ranní moči, že dostane za pár dní odpověď.

Chlápek si řekl, že si ze sebevědomého doktora trochu vystřelí. Doma nechal do sklenice načůrat dceru a matku, přidal trochu moče svého psa a nakonec, aby doktora zmátnul, si na záchodě vyhonil a přidal to tam taky. Když dával druhý den lahvičku doktorovi, podařilo se mu usmát se jen v duchu.

O pár dní později doktor volá:
„Myslím, že jsem na to přišel.“

To našeho tenistu překvapilo:
„Fajn, a co mi teda je?“

„No, tvoje žena má kapavku, tvoje dcera je těhotná, tvůj pes má červíky, a tvůj tenisový loket bude nejspíš z chronický masturbace.“

Jde hospodář stájí se sklopenou hlavou. Na to říká jedna kráva druhé:
„Jestli chceš zažít srandu, tak až se na tebe ten hospodář podívá, tak zaslintej!˝

„Vážení cestující, mluví k vám kapitán letadla. Podíváte-li se na levé křídlo, zjistíte, že hoří. Pohledem na pravé křídlo zjistíte totéž. Podíváte-li se dolů, uvidíte širý modrý oceán. Kdo z vás lépe vidí, uvidí malou žlutou tečku. Tou tečkou je záchranný člun. V tom člunu sedím.“

Sedlák jel do města na nákupy. V železářství koupil kovadlinu a kbelík. Na trhu párek kuřat a husu. Jak ale teď dostat všechno domů? Prodavač mu poradil:
„Dejte kovadlinu do kbelíku a neste ho v jedné ruce, do druhé ruky husu a pod každou paží jedno kuře.“

Sedlák poděkoval a vyšel. Cestou ho zastavila slečna, že zabloudila a potřebovala by poradit, jak se dostane na určitou adresu.

„To je náhoda! Já jdu taky tam. Pojďte a já vás doprovodím. Tudy přes park to bude blíž.“

„A jak vám můžu věřit, že mě v parku nepřitisknete k plotu, nevyhrnete mi sukni, nestáhnete mi kalhotky a neznásilníte mě?“

„Podívejte se: Nesu kýbl, kovadlinu, husu a dvě kuřata. Jak bych vás takhle mohl přitlačit k plotu a udělat to, čeho se bojíte?“

„No, mohl byste dát husu na zem, přiklopit ji kbelíkem, ten zatížit kovadlinou a kuřata vám klidně podržím.“

Na drátě visí tři netopýři, dva normálně hlavou dolů, ale třetí hlavou nahoru. Jeden z těch hlavou dolů se ptá druhého:
„Hele, nevíš co se mu stalo?“

„Copak nevidíš, že omdlel?“

Pan Vokurka vejde do obchodu a nezavře za sebou.

„Vy nemáte doma dveře?!“ rozeřve se na něj prodavačka.

„Mám,“ povídá zákazník, „a takovou megeru, jako jste vy, taky!“

Manžel odjíždí na služební cestu a nechává doma s obavou svoji manželku. Klade jí na srdce:
„Pamatuj, že máme papouška a že mi všechno co uvidí vykecá. Tak doufám, že se tady nebudeš válet s cizíma chlapama!“

Manžel odjede a večer už je tam milenec. Manželka je smutná, že mají teď toho zmetka papouška, který všechno vykdáká. Milenec to vyřešil. Přehodil přes klec deku a říká:
„Tak a teď miláčku nám už nic nebrání. Dneska to bude divoký, předvedu ti něco úžasného!“

Ženská celá žhavá se ptá co to jako bude:
„Hele, ty si stoupneš zády ke mě mezi futra, předkloníš se, já se rozeběhnu z kuchyně, udělám dvakrát přemet a vrazím ti ho tam zezadu!“

A z klece se ozve:
„Do prdele, to mi radši vyřízněte jazyk, ale to musím vidět!“