U pustého ostrova ztroskotá loď a zachrání se z ní chlap, pes a prase. Po delší době si chlap sám pro sebe říká:
„Sakra, nedá se nic dělat. Vyberu si jednoho z nich na sex. Pořád lepší, než si to stále dělat jen sám!“

Po dlouhých úvahách se rozhodne pro prase. Jenže pokaždé, když k němu přistoupí zezadu, pes to vidí a okamžitě na něj začne štěkat a kousat ho do zadku. Chlap se rozčílí a lehne si do trávy a řekne:
„Bože pomoz mi!“

Vtom se nad ním objeví překrásná dívka a povídá mu:
„Posílá mě za Tebou Bůh. Už se dál nemůže dívat na to, jak to tady vedeš. Jsem tu jen pro tebe a splním ti jakékoliv přání!“

Chlap chvilku přemýšlí. Pak povídá:
„Hele, podržela bys mi chvíli toho blbýho psa?“

Paní učitelka řekla dětem, aby si donesly do školy zvířátko a předvedly, co se jejich zvířátka naučila. Paní učitelka vyvolá Aničku a ta má pejska.

Anička řekne:
„Popros!“ a pejsek: „Haf,haf.“

Paní učitelka na to:
„No dobře Aničko. Další půjde Honzíček.“

Ten má papouška a řekne:
„Ahoj“ a papoušek: „Ahoj.“

Paní učitelka na to:
„Hm, to je ještě lepší. A teď Pepíček.“

Ten má hada. Vezme, roztočí ho a práskne s nim o lavici a had:
„Sss!“

Paní učitelka:
„No, co to je?! “

Pepíček:
„Ještě jednou, paní učitelko!“

Vezme, roztočí ho a práskne s nim zase o lavici. A had:
„Ssssssssss!“

Paní učitelka:
„Co děláš, Pepíčku, nech toho!“

A Pepíček:
„Naposledy paní učitelko! “

Vezme, roztočí hada a prásk s nim o lavici a had:
„Sssssssskákal pes …“

Dědeček přijde k lékaři a povídá:
„Pane doktore, já mám takový problém, už týden se nemůžu vůbec vymočit. Jdu na záchod a ani kapka.“

Doktor:
„Tak se svlékněte a podíváme se na to.“

Děda se tedy svlékne, doktor se na to podívá a říká:
„No jo, dědo, vždyť vy na tom máte uzel!“

Dědeček:
„Ježíšmarjá, já zapomněl koupit chleba.“

Chlápek takhle přijde na poštu a všimne si, že u jedné přepážky stojí proplešatělý padesátník a má před sebou hromadu růžových obálek polepených srdíčky. Na každou stříkne z lahvičky parfém a dá ji na vedlejší hromadu. Chlápek vyvalí oči a ptá se ho, co to dělá. Padesátník odpovídá:
„Rozesílám tisíc valentýnek podepsaných Hádej kdo!“

„Ale proč to děláte?“

„Jsem právník se specializací na rozvody.“

Pan Novák kupuje noviny a při placení zjistí, že si zapomněl peněženku doma. Ochotný trafikant mu povídá:
„Ty noviny mně můžete zaplatit i zítra.“

„A co když dnes umřu?“

„Jéjda, to by se také nic nestalo.“

Zastaví policajt vožralýho řidiče a ten hned jak vystoupí poblije policajta od hlavy až k patě.

Policajt zařve:
„Vy prase!“

Chlapík se na něj opovrženě podívá:
„Já, že jsem prase? Podívej se na sebe jak vypadáš!“

Otázka na rádio Jerevan:
„Je pravda, že Juriji Gagarinovi bylo na Rudém náměstí darováno auto?“

Odpověď:
„V principu ano. Až na to, že nešlo o Jurije Gagarina, nýbrž Ivana Ivanoviče, nebylo to auto, ale jízdní kolo a nebylo mu darováno, ale ukradeno.“

Přijde žena na sociálku pro podporu a s sebou si přivede patnáct dětí. Vejdou do kanceláře a žena zavelí:
„Pepo, sednout!“

A všechny děti se posadí. Úřednice chvíli kouká vyjeveně, pak se osmělí a zeptá, jak se děti jmenují, aby si je zapsala.

„To je jednoduché, kluci jsou všichni Josef a holky Josefina.“

„Opravdu?“

„Ano, hrozně to zjednodušuje život. Ráno zavelím ‚Pepo, vstávat!‘ a všechny vstanou. Pak zavelím ‚Pepo, jídlo!‘ a všechny se najedí a tak to jde celý den.“

„No co když potřebujete zavolat na jedno konkrétní dítě?“

„Pak ho zavolám podle příjmení.“

Ztroskotá loď a moře vyhodí na ostrov Čecha, Američana a Rusa. Do půl hodiny se objeví smečka lidojedů a všechny tři odvedou do tábora. Tam jim náčelník říká lámanou francouzštinou, že se bude snažit jim pobyt zpříjemnit zvyklostmi moderní civilizace, takže budou popraveni v abecedním pořadí na moderním přístroji. S těmi slovy strhne velkou plachtu a odhalí zarezlou gilotinu.

Američan poklekne, prostrčí hlavu otvorem, cvak, gilotina sjede dolů a zarazí se jen kousíček nad krkem. Vytáhnou ho zpod gilotiny a náčelník říká, že Bohové se slitovali a on jejich přání respektuje a splní onomu muži tři přání. Američan nelení a požádá o loď, pár veslařů a kufr perel. Je mu vyhověno.

Pak přijde na řadu Čech. Také má štěstí a gilotina se zarazí těsně nad ním. I on má nárok na splnění tří přání:
„Zaprvé bych taky chtěl loď. Zadruhé šest veslařů na ni. Za zatřetí, nemáte tu desítku klíč? Já bych vám tu gilotinu spravil.“