Chuck Norris nepotřebuje wifi. Internet se připojí k němu.

Rytíř jede do války a nandá své ženě pás cudnosti a klíč dá svému nejlepšímu příteli. Vyjede a není ani za horami a už se k němu blíží obrovskou rychlostí jeho přítel a volá na něj:
„Počkej Václave, dal jsi mi špatný klíč.“

Přijde Láďa z hospody domů a ptá se své ženy Šárky:
„Hádej, co mám v kapse. Začíná to na F.“

Šárka:
„Fialky?“

„Ne, flašku rumu. Hádej, co mám v druhé kapse. Začíná to na E.“

Šárka:
„Tak to nevím.“

„Eště jednu.“

Přijde cikánka k doktorovi a povídá:
„Pane doktore, já už nevím, co mám dělat. Deset harantů doma, další na cestě…“

Doktor se jen pousměje a vytáhne ze šuplíku balíček kondomů. Cikánka přijde druhý den znovu:
„Pane doktor, děkuju vám. Včera jsem to dala starýmu do polívky a devět harantů pochcípalo smíchy, jaký mu to dělalo u zadku bubliny.“

„Dnes mi vrátili daňové přiznání s odůvodněním:
Vážený plátce, vracíme Vám na přepracování daňové přiznání.
V kolonce „Vyživované osoby“ jste nesprávně uvedl: cikáni, parlament, vláda a státní úředníci.„

Žila byla v jedné zemi krásná, chytrá a emancipovaná princezna. Když jednou seděla ve své nádherné zahradě na břehu potoka, vyskočila z potoka žába a řekla jí:
„Jsem princ zakletý zlým čarodějem. Stačil by jediný tvůj polibek, abych se znovu proměnil v pohledného, urostlého a elegantního muže. Pak se můžeme vzít a žít šťastně na tvém zámku s mou matkou. Budeš mě moci milovat, připravovat moje jídlo, prát moje košile a rodit moje děti. Budeme velmi šťastní.“

Tentýž večer si princezna při vychutnávání lehce osmahnutých žabích stehýnek ve vinné omáčce pomyslela:
„Tos uhodl, blbečku.“

„Šéfe, můžu si vzít zítra volno? Manželka potřebuje pomoc s vánočním úklidem,“ ptá se zaměstnanec v práci.

„To přece není důvod žádat o volno,“ řekne šéf.

„Díky, já věděl, že je na vás spolehnutí,“ oddechne si zaměstnanec.

Přijede David Copperfield na hranice a tam ho kontrolují celníci. Jeden z nich se ho zeptá:
„A nemohl byste nám předvést nějaké kouzlo?“

„Ale ovšemže mohl.“

Copperfield mávne rukama nad šálkem kávy a najednou celý šálek i s lžičkou a podšálkem zmizí. Celníci na to koukají a jeden z nich říká:
„A to je všechno?“

„Ano.“

„Tak hele, teď koukej ty: Vidíš tam venku ty tři kamióny plné lihovin?“

„Vidím.“

Celník vezme do ruky razítko, třikrát ho orazí do papíru a povídá:
„Tak a teď je v nich seno!“

Chlap jede sám v noci po málo obydlené silnici, v hustém lijáku. Najednou začne auto trochu táhnout na jednu stranu. Zastaví, vystoupí, podívá se – prázdná pneumatika.

Oblékne si pláštěnku, začne vyndávat věci z kufru: rezervní kolo, výstražný trojúhelník, klíč, hever… žádný hever.

Vytáhne manuál z přihrádky, aby se podíval, kde má být. Podle příručky by měl být v kufru spolu s ostatním nářadím. Ale není tam. Co teď? Vzpomene si, že asi míli zpátky viděl pár domů podél silnice. Vydá se tam pěšky.

„Tohle je fakt skvělá noc na píchnutí pneumatiky. Proč se to vždycky stane mně?“

Šourá se dál.

„Vsadím se, že než se vrátím, auto mi někdo ukradne.“

Pokračuje v cestě.

„Pravděpodobně ani nebudou doma.“

Chůze, chůze.

„Ne, škrtni to. Budou doma. Jen mi neotevřou. Proč by taky měli?“

Chůze, chůze.

„Koneckonců, kdo by v takovém nečase byl venku uprostřed noci? Určitě jen sériový vrah.“

Konečně dorazí k domům. Vidí, že v horním patře svítí světlo, a tak zazvoní na zvonek prvního domu. Uvnitř se okamžitě rozštěká pes, až to vzkřísí mrtvé.

„No skvělý, jen moje smůla. Pokud mě hafan nerozcupuje na kusy, majitel to určitě udělá. ‚Budíte lidi z postele v tuhle hodinu? Kvůli heveru? Hele, kámo, vypadám snad jako automechanik? Proč sis to nekoupil přes den jako normální lidi?‘“

Vrznutí dveří a lidské hlasy se přidávají ke štěkotu. Promáčený, promrzlý a unavený muž stojí na zápraží a čeká.

„Vsadím se, že si jde pro brokovnici. Určitě mě střelí rovnou do obličeje. ‚No pane strážníku, říkal, že chce hever, ale já myslel, že je to jen blbá výmluva. Kdo by dneska potřeboval hever, když ho má každé auto?‘“

Nakonec se dveře otevřou. Z nich vykoukne zamračený muž a opatrně řekne:
„Dobrý večer, jak…“

„...Víte co? Jděte k čertu! I s tím svým pitomým heverem!“