Vtipy

„Tvoje matka je s námi už dvacet let,“ řekl Jiří. „Není načase, aby si našla vlastní bydlení?“

Helena se zamračila a odpověděla:
„Já myslela, že je to tvoje matka.“

Jednou dědkovi utekla babka. Smutný jí poslal zprávu:
„Božka, vrať se, protože bez tebe zemřu!“

Brzy dostal odpověď:
„Nevrátím se! Vždyť tobě je dobře i beze mě!“

Dědek znovu odepsal:
„Vrať se ke mně, jinak se zblázním!“

Přišla odpověď:
„I v blázinci dávají najíst!“

Nakonec dědek sebral rozum a napsal:
„Božka, vrať se,. Dozvěděl jsem se něco nového o sousedce Štěpánkové!“

Odpověď přišla okamžitě:
„Přijedu večerním vlakem, čekej mě na nádraží!“

Žere krokodýl v Africe černocha, už ho má skoro sežraného, jen hlava kouká. Okolo jdou dva běloši a jeden povídá:
„Prej tu maj bídu a tamhleten si spí ve spacáku LACOSTE.“

Kdosi nyní zvonil na dveře. Jdu otevřít a tam samotný rohatý. Poskakoval, rachotil řetězem a stále samé „hudry, hudry“. Říkám mu:
„To na mě neplatí. Já už dvacet let žiju s pořádnou pekelnicí.“

Zrovna stála vedle mě. Prohlédl si ji a říká:
„Sakra chlape, peklo je za trest, ale pro Tebe by to byla odměna. S Pánem Luciferem.“

A zmizel.

Rybář si jedno ráno rozložil svoje nádobíčko na břehu řeky, připravený strávit den v klidu a pohodě. Jenže když sáhl do tašky, zjistil, že si doma zapomněl návnadu. Zaklel nahlas a ve vzteku nakopl skládací sedačku, která s hlasitým žuchnutím spadla do trávy.

Když ji šel zvednout, všiml si v trávě pohybu. Mezi stébly se kroutila malá užovka, která právě polykala tučného červa. Bez váhání po ní sáhl, pevně ji stiskl za hlavičku, až musela otevřít tlamu, a rychle jí červa vyrval.

Chvíli na ni koukal a cítil, jak ho hryže svědomí. Přeci jen — ubohá potvora přišla o svůj úlovek. V kapse nahmatal plechovku piva, otevřel ji a kápnul užovce do tlamičky pár kapek, jako malou omluvu.

Pak napíchl červa na háček a nahodil. Usadil se na sedačku, pomalu popíjel zbytek piva a čekal. Minuty plynuly líně, když v tom ucítil, jak mu něco zatahalo za nohavici. S trhnutím pohlédl dolů — a nevěřil svým očím. V trávě seděla ta samá užovka, v zubech svírala rovnou tři červy a v očích jí radostně blýskalo.

Muž přijde opilý domů a žena na něj vříská:
„Ty ožralo, všechno prochlastáš! Vždyť, kdybych umřela, ani mě nebudeš mít za co pohřbít!“

Muž se na ni podívá a říká:
„No, nejlepší by asi bylo, kdyby tě něco sežralo...!“

Zlatá rybka si chtěla vybrat dovolenou a proto poprosila krokodýla, aby ji zastoupil. Krokodýl souhlasil a týden ji zastupoval. Po týdnu se rybka vrátila a ptala se krokodýla, zda měl někdo nějaké přání.

„Ale jo,“ povídá krokodýl, „byl tu jeden chlap a chtěl ho mít až po zem.“

„A co jsi udělal?“ zajímá se rybka.

„Ukousl jsem mu obě nohy.

„Zlato, sundej ty kalhotky, přijde opravář!“

„Aha, to zas nemáme na zaplacení?“

„Myslel jsem z radiátoru.“

Zedník volá do práce šéfovi:
„Šéfe, dneska nemůžu přijít do práce. Bolí mě hlava, břicho a celej se cejtím takovej slabej.“

Šéf na to odpoví:
„Počkej Franto, neblbni, máme teď moc práce a víš, že tě dneska opravdu potřebuju. Víš, co já dělám v případě, když je mi podobně? Řeknu manželce, ať mi ho vykouří, a hned je mi líp a do práce dojdu. Zkus to taky!“

Za dvě hodiny volá zedník znovu:
„Šéfe, za chvíli jsem v rachotě. Udělal jsem přesně to, co jste mi poradil, a cejtim se jak rybička. …Jo, a máte moc krásnej barák!“

Dostane se chlap do nebe a sv. Petr ho provází. Chlap se najednou zeptá:
„Petře, co jsou zač ti lidé, co se modlí pod tím stromem?“

„To jsou svědci Jehovovi.“

„A ti co támhle hrajou fotbal?“

„To jsou hinduisti.“

„A ti co se támhle navzájem mlátí?“

„To jsou muslimové.“

Jdou až dojdou k obrovké patnáctimetrové zdi s ostnatými dráty nahoře a se spoustou stráží.
„A kdo je proboha tady, Petře?“

„Tam jsme dali katolíky, aby nepřišli o iluzi, že jsou tu sami.“