„Tati, pojď se se mnou podívat do cirkusu.“

„Nemám čas, Martinko.“

„Včera kluci říkali, že tam jezdí na tygrovi nahá žena.“

„No dobře, tak půjdu, tygra sem už dlouho neviděl.“

Plave si tak jednou Franta v moři a najednou slyší:
„Franto, sundej si plavky!“

Franta se otočí, rozhlíží se, ale nikoho nevidí. Tak plave dál. Za chvíli zase slyší:
„Franto, sundej si plavky!“

Franta se opět rozhlíží. Když nikoho nevidí plave dál. Po chvíli zase uslyší:
„Franto, sundej si ty plavky!“

Franta se opět rozhlíží a když ani teď nikoho nevidí, zeptá se:
„Kdo to na mne pořád volá?“

„To jsem já, teplý golfský proud.“

Ptá se doktor pacienta v blázinci, jak došlo k tomu, že se zbláznil.
„Sbalil jsem krásnou ženskou. Šli jsme k ní a když jsme byli v nejlepším, tak se ozvalo bouchnutí dveří a ona začala křičet, že se vrátil manžel.“

„A z toho jste se zbláznil?“

„Ne. Chtěl jsem se schovat do skříně, ale žádná tam nebyla. Tak jsem vylezl z okna a zůstal tam viset. On přišel do pokoje, rozhlédl se a bylo mu to jasný. Přišel k oknu, podíval se na mě, pak si došel pro obrovské kladivo a do každého prstu mi dal hroznou ránu.“

„A z té bolesti jste se zbláznil.“

„Ne. On si pak donesl obrovské hřebíky a do každého prstu mi jeden zatloukl.“

„Aha, a z té bolesti jste se pak zbláznil.“

„Nee. Já jsem se pak podíval dolů a zjistil jsem, že visím deset centimetrů nad zemi.“

Paní učitelka se ptá dětí, kam pojedou na dovolenou.

První se přihlásí Mařenka a povídá:
„U nás se mluví francouzsky, my pojedeme do Francie.“

Janička povídá:
„My mluvíme anglicky a pojedeme do Anglie.“

Nakonec povídá Pepíček:
„Síííím, u nás mluvíme sprostě a tak pojedeme do prdele!“

Přijedou kanadští dřevorubci k ruským a na znamení přátelství jim věnují nejmodernější kanadskou motorovou pilu. Jeden Rus hned že ji vyzkouší. Tak jde do lesa a Kanaďan za ním ještě volá:
„S touhle pilou uděláš 2000 kubíků za den!“

Pak večer přijde úplně polomrtvý Rus a říká:
„1700 a víc nic.“

Kanaďani se diví a říkají, ať jde ještě zítra. Druhý den večer se Rus vrátí totálně zničený a sípá:
„1750…“ a padne na zem.

Tak to jde několik dní, Rus se dostane až na 1900 a Kanaďanům to nejde do hlavy,. Řeknou Rusům, že teď půjdou s nimi a ukážou jim to. Kanaďan si nasadí brýle proti třískám a nastartuje motorovku. Ozve se řev a Rus přiskočí a ptá se:
„Što éto?“

Ztroskotá loď a moře vyhodí na ostrov Čecha, Američana a Rusa. Do půl hodiny se objeví smečka lidojedů a všechny tři odvedou do tábora. Tam jim náčelník říká lámanou francouzštinou, že se bude snažit jim pobyt zpříjemnit zvyklostmi moderní civilizace, takže budou popraveni v abecedním pořadí na moderním přístroji. S těmi slovy strhne velkou plachtu a odhalí zarezlou gilotinu.

Američan poklekne, prostrčí hlavu otvorem, cvak, gilotina sjede dolů a zarazí se jen kousíček nad krkem. Vytáhnou ho zpod gilotiny a náčelník říká, že Bohové se slitovali a on jejich přání respektuje a splní onomu muži tři přání. Američan nelení a požádá o loď, pár veslařů a kufr perel. Je mu vyhověno.

Pak přijde na řadu Čech. Také má štěstí a gilotina se zarazí těsně nad ním. I on má nárok na splnění tří přání:
„Zaprvé bych taky chtěl loď. Zadruhé šest veslařů na ni. Za zatřetí, nemáte tu desítku klíč? Já bych vám tu gilotinu spravil.“

Ufóni tajně přistáli na Zemi a po čtrnácti dnech zkoumání došli k závěru, že dominantním druhem jsou zde stroje. Rozhodli se, že na nějakém odlehlejším místě zkusí navázat kontakt. Záblesk světla a na pouštní silnici u benzinové pumpy stojí ufón. Dojde na pár metrů k jednomu stojanu a povídá vysokým, synteticky znějícím hlasem, v lámané angličtině:
„Doveď mě ke svému veliteli.“

Stojan samozřejmě neodpověděl. Tak to ufón zkusil znovu, trochu hlasitěji:
„Doveď mě ke svému veliteli!“

Stojan zase nic. Tak ufón rozepnul pouzdro u opasku, vytáhl paprskomet, odjistil ho a zařval:
„Doveď mě ke svému veliteli!“

Stojan byl bezpochyby vyděšen k smrti, ale neřekl ani slovo. Tak ufón zmáčknul spoušť a z jeho paprskometu model 8A vyrazil paprsek. Celá pumpa během vteřiny zmizela a výbuch odhodil ufóna několik stovek metrů. Po chvíli poblíž přistála kosmická loď a ufóna naložila. Když se probral, velitel mu říká:
„Vidíš, já jsem ti říkal, aby sis nezahrával s frajerem, kterej si omotá péro kolem hlavy a strčí si ho do ucha!“

Chlap povídá v hospodě:
„Hele, jednou sem chytil štiku 150cm.“

Druhý:
„To já zase jednou u nás na rybníku chytil zapálenou svíčku.“

„Hm tak to kecáš.“

„Tak ty tu štiku zkrať o metr a já zhasnu tu svíčku.“

Ptá se jeden potácející se policajta:
„Prosím vás, kolik mám boulí na čele?“

„Sedm, občane. A kdepak jste k nim přišel?“

„Děkuju vám. Tak ještě tři kandelábry a jsem doma.“