Starší pán byl jednou pozván na večeři ke svým dlouholetým přátelům. Během večera si nemohl nevšimnout, jak jeho kamarád oslovuje svoji manželku – samé „miláčku“, „drahoušku“, „zlatíčko“, „má lásko“. Po téměř sedmdesáti letech manželství!

Když manželka odešla do obýváku, pán se naklonil k hostiteli a obdivně povídá:
„Musím říct, že je úžasné, jak jí pořád říkáš těmi něžnými jmény. To je opravdu láska!“

Kamarád si povzdechl a zašeptal:
„Upřímně? Já už si deset let nemůžu vzpomenout, jak se vlastně jmenuje – a mám příšerný strach se jí na to zeptat!“

Učitel autoškoly přikazuje blondýnce před křižovatkou:

„Šlápněte na brzdy.“

„Ale vždyť jsem šlápla!“

„No, tak tam tu nohu musíte chvíli držet.“

Co je to maximální skleróza?

???

Když si muž lehne na ženu a zapomene, co chtěl.

Ztroskotá loď a moře vyhodí na ostrov Čecha, Američana a Rusa. Do půl hodiny se objeví smečka lidojedů a všechny tři odvedou do tábora. Tam jim náčelník říká lámanou francouzštinou, že se bude snažit jim pobyt zpříjemnit zvyklostmi moderní civilizace, takže budou popraveni v abecedním pořadí na moderním přístroji. S těmi slovy strhne velkou plachtu a odhalí zarezlou gilotinu.

Američan poklekne, prostrčí hlavu otvorem, cvak, gilotina sjede dolů a zarazí se jen kousíček nad krkem. Vytáhnou ho zpod gilotiny a náčelník říká, že Bohové se slitovali a on jejich přání respektuje a splní onomu muži tři přání. Američan nelení a požádá o loď, pár veslařů a kufr perel. Je mu vyhověno.

Pak přijde na řadu Čech. Také má štěstí a gilotina se zarazí těsně nad ním. I on má nárok na splnění tří přání:
„Zaprvé bych taky chtěl loď. Zadruhé šest veslařů na ni. Za zatřetí, nemáte tu desítku klíč? Já bych vám tu gilotinu spravil.“

Justin Bieber před nedávnem spadl z koně a ošklivě se poranil.

„Byl divoký,“ vysvětloval Justin.

„Ten kluk se špatně držel,“ hájil se majitel kolotoče.

Jestliže nějaký dokument správně založíte, víte sice kde je, ale nikdy jej nebudete potřebovat. Když ho nezaložíte, určitě jej budete potřebovat, ale nebudete vědět, kde je.

Pokud má daň z cigaret odradit lidi od kouření, daň z alkoholu odradit lidi od pití, tak daň ze mzdy plně pochopili snad jen rómové.

Kohout, pes a vůl přijdou k šéfovi zemědělského podniku s výpovědí. Ten se diví, proč chtějí odejít. Zvířátka vysvětlují.

Kohout:
„Kokrhám už ve tři hodiny a lidi přijdou do práce stejně až v jedenáct. Koho by taková práce bavila?“

Pes:
„Já tady přes noc hlídám a lidi si klidně kradou ve dne. Koho by taková práce bavila?“

Vůl:
„Podívej, šéfe, když jsi tady ty, tak já už tu přece být nemusím.“

Rybář si jedno ráno rozložil svoje nádobíčko na břehu řeky, připravený strávit den v klidu a pohodě. Jenže když sáhl do tašky, zjistil, že si doma zapomněl návnadu. Zaklel nahlas a ve vzteku nakopl skládací sedačku, která s hlasitým žuchnutím spadla do trávy.

Když ji šel zvednout, všiml si v trávě pohybu. Mezi stébly se kroutila malá užovka, která právě polykala tučného červa. Bez váhání po ní sáhl, pevně ji stiskl za hlavičku, až musela otevřít tlamu, a rychle jí červa vyrval.

Chvíli na ni koukal a cítil, jak ho hryže svědomí. Přeci jen — ubohá potvora přišla o svůj úlovek. V kapse nahmatal plechovku piva, otevřel ji a kápnul užovce do tlamičky pár kapek, jako malou omluvu.

Pak napíchl červa na háček a nahodil. Usadil se na sedačku, pomalu popíjel zbytek piva a čekal. Minuty plynuly líně, když v tom ucítil, jak mu něco zatahalo za nohavici. S trhnutím pohlédl dolů — a nevěřil svým očím. V trávě seděla ta samá užovka, v zubech svírala rovnou tři červy a v očích jí radostně blýskalo.