Bača sedí před kolibou, když najednou přijede luxusní auto. Vystoupí mladý muž v obleku, zamíří přímo k bačovi a říká:
„Otče, ty mě nepoznáváš? Já jsem tvůj syn Juraj! Pamatuješ, jak jsi mě před deseti lety poslal do města pro tabák? V městě jsem si našel bohatou ženu, dobrou práci a odjeli jsme do Ameriky. Teď mám auto, dům, chatu. Co na to říkáš?“

Bača se na něj podívá a suše odpoví:
„Ach, ty hlavo dubová! A kde máš ten tabák?!“

Posílá babka dědu nakupovat a klade mu na srdce:
„Prosím tě, dědku, kup máslo, chleba a okurku. Pamatuj si to. Máslo, chleba a okurku. Tři věci.“

Děda se vrátí, vleče rouru ke kamnům a smetáček. Bába se rozčílí:
„Proboha, říkala jsem ti tři věci! Kde máš lopatku?“

V obchodním domě uvidí ředitel mladého muže, jak sedí a čte si noviny:
„To je skandál. Kolik vyděláváte?“

„Deset tisíc!“

„Tady je máte a ať už vás tu nevidím!“

Muž odejde a ředitel se ptá:
„Kde dělal?“

„Nikde. To byl zákazník a čekal, až přivezou ty módní ponožky!“

Velmi podnapilý občan se vypotácí z hospody. Potká ho starosta a domlouvá mu:
„Jsi na špatné cestě, Ferdo. Nestydíš se?“

„Proč já? Ať se za špatnou cestu stydí obec.“

Rodiče mají dvě děti. Jednoho pesimistu a druhého velkého optimistu. Na Vánoce chtějí rodiče děti vyzkoušet. Pesimistovi vykoupí obchod s hračkami a optimistovi dovezou do pokoje kopu koňského hnoje.

Zazvoní na zvonec a děti běží do pokoje podívat se na dárky. Z pokoje pesimisty se ozývá pláč.
„Tolik dárků, všichni mi budou závidět, hračky se budou kazit a tolik baterek do nich.“

Z pokoje optimisty se ozývá smích. Když přijdou do pokoje, optimista se přehrabuje v hnoji a říká:
„Tolik hnoje, to tu musí být někde koník!“.

Pro poslední fázi iniciace do CIA museli tři zbývající kandidáti prokázat svou loajalitu. Každý z nich dostal pistoli a byl pověřen úkolem zabít svou manželku.

Prvnímu muži dali zbraň a řekli mu, že jeho žena je v prvním pokoji. Byl zdrcený, že by měl zahodit veškerou svou dosavadní práci, ale svou ženu miloval příliš na to, aby to udělal.

Druhý muž došel k druhému pokoji, ale nebyl schopný ani otevřít dveře. Uvědomil si, že mu na ní záleží víc než na práci.

Třetí muž vzal zbraň a vydal se chodbou. Rozkopl dveře a po pár sekundách se z místnosti ozvaly zvuky zápasu. Po několika dalších minutách vyšel ven, celý zadýchaný a křičel:
„Měli tam jen slepé náboje! Musel jsem tu mrchu uškrtit!“

Nakluše chlápek do obchodu:
„Prosil bych toaletní papír.“

Prodavačka odvětí:
„Zeptejte se za týden.“

Chlapík se poroučí:
„Bohužel, tak dlouho čekat nemůžu!“

Do nádražního bufetu zavítá návštěvník z vesmíru. Objedná si guláš a upozorňuje číšníka:
„A dejte mi hodně lásky.“

Ten se na něj nechápavě podívá:
„Lásky?“

„No, lásky,“ nenechá se znejistět tvor z vesmíru.
„Slyšel jsem, že je to koření života!“

Na finálovém zápase Ligy mistrů ve fotbale sedí chlápek na jednom z nejlepších míst. Na narvaných tribunách spousty lidí a vedle něj jedno volné místo. Dalšímu chlápkovi v řadě to nedá a tak neutrálně říká:
„Nedovedu si představit, že by si někdo zaplatil tohle místo a pak sem nepřišel.“

Nato náš chlápek povídá:
„Víte, já koupil už před měsícem lístek pro sebe a ženu, jenže ta mezitím náhle onemocněla a zemřela.“

„Ach, to je mi moc líto. Ale proč jste ten lístek nedal někomu z rodiny?“

„No, všichni z rodiny jsou dnes na pohřbu.“