Přijde medvěd za zajícem a povídá mu:
„Zajíci koukej, já jsem si koupil novou motorku“.

Zajíc na to:
„Medvěde, svezeš mě?“

„Tak naskoč“, řekne medvěd! Medvěd to rozjede na 50 a ptá se:
„Zajíci, nebojíš se?“

„Nebojím“.

Medvěd to rozjede na 100:
„Zajíci, nebojíš se?“

„Nebojím“.

Medvěd to rozjede na 150:
„Zajíci, fakt se nebojíš?“

„Nebojím. Ale medvěde, mohl bys mi tu motorku půjčit, ne?“

Medvěd tedy zajícovi motorku půjčí! Zajíc si sedne dopředu a medvěd za něj! Zajíc to rozjede na 50:
„Medvěde, nebojíš se?“

„Nebojím“.

Zajíc to rozjede na 100:
„Medvěde, nebojíš se?“

„Nebojím“.

Zajíc to rozjede na 200:
„Medvěde, nebojíš se?“

„Nebojím.“

„Ale měl bys, já nedosáhnu na brzdy!“

„Tak vy se opravdu chcete rozvést?“ ptá se soudce paní Millerové a dodává:
„Jak si to představujete?“

„Celkem jednoduše. Já vezmu na sebe vinu a manžel mé dluhy.“

Dave se jednoho dne chlubil svému šéfovi:
„Víte, znám každého, kdo za něco stojí. Stačí říct jméno, kohokoliv, a já ho znám.“

Jeho šéf už měl dost těchto řečí, a tak ho vyzval:
„Dobře, Dave, co třeba Tom Cruise?“

„Žádný problém, šéfe. Tom a já jsme staří přátelé, to vám dokážu.“

Takže se vydají do Hollywoodu, zazvoní u dveří Toma Cruise a ten vykřikne:
„Dave! Co se děje? Rád tě vidím! Pojďte dál!“

Šéf je ohromený, ale stále pochybovačný. Když odcházejí, říká Daveovi, že to byla jen šťastná náhoda.

„Ne, ne, jen řekněte další jméno,“ povzbuzuje ho Dave.

„Prezident Obama,“ odpoví šéf rychle.

„Jo, starý kámoš. Poletíme do Washingtonu.“

Tak se vydají do Bílého domu. Obama zahlédne Davea při prohlídce, zamává na něj a zavolá:
„Dave, to je překvapení! Právě jsem na cestě na schůzku, ale pojďte se mnou na kávu, musíme si popovídat!“

Šéf už je pořádně otřesený, ale stále není úplně přesvědčený. Když opouštějí Bílý dům, opět vyjadřuje pochybnosti.

Dave ho pobídne: „Tak ještě jedno jméno.“

Šéf si zamyšleně odfrkne: „Papež František.“

„Jasně!“ usměje se Dave. „Papeže znám už roky.“

Tak letí do Říma. Stojí na Svatopetrském náměstí mezi obrovským davem a Dave říká:
„Takhle to nepůjde, šéfe. V tomhle davu mě papež nikdy neuvidí. Ale znám všechny stráže, takže půjdu nahoru a objevím se s ním na balkoně.“

Zmizí v davu a o půl hodiny později se skutečně objeví na balkoně vedle papeže.

Když se pak vrátí dolů, zjistí, že jeho šéf prodělal infarkt a je obklopen zdravotníky. Přiběhne k němu a ptá se:
„Šéfe, co se stalo?!“

Šéf se na něj s posledními silami podívá a zašeptá:
„To už bylo moc. Když jste s papežem vyšli na balkon, chlap vedle mě se zeptal: Kdo do prdele je ten týpek na balkoně s Davem?“

Dva páry vyrazí spolu na víkend do přímořského hotelu. Po dobré večeři a několika skleničkách v baru někdo navrhne, že by si mohli na noc vyměnit partnery. Po dvou hodinách intenzívního sexu se ten chlápek otočí na bok a říká:
„Paráda, takhle jsem si už dlouho neužil. Doufám, že holky se mají taky dobře.“

Nastoupená jednotka na americké vojenské základně. Vpředu velitel:
„Kdo z Vás stiskl ten červený knoflík?“

Nic.

„Ptám se, kdo stiskl ten červený knoflík?“

Zase nic.

„Naposledy se ptám, kdo to zmáčkl ten knoflík?“

Hrobové ticho. Velitel mávne rukou a řekne:

„Ale co, čert vem Nový Zéland.“

Sedlák jel do města na nákupy. V železářství koupil kovadlinu a kbelík. Na trhu párek kuřat a husu. Jak ale teď dostat všechno domů?

Prodavač mu poradil:
„Dejte kovadlinu do kbelíku a neste ho v jedné ruce, do druhé ruky husu a pod každou paží jedno kuře.“

Sedlák poděkoval a vyšel. Cestou ho zastavila slečna, že zabloudila a potřebovala by poradit, jak se dostane na určitou adresu.

„To je náhoda! Já jdu taky tam. Pojďte a já vás doprovodím. Tudy přes park to bude blíž.“

„A jak vám můžu věřit, že mě v parku nepřitisknete k plotu, nevyhrnete mi sukni, nestáhnete mi kalhotky a neznásilníte mě?“

„Podívejte se. Nesu kýbl, kovadlinu, husu a dvě kuřata. Jak bych vás takhle mohl přitlačit k plotu a udělat to, čeho se bojíte?“

„No, mohl byste dát husu na zem, přiklopit ji kbelíkem, ten zatížit kovadlinou - a kuřata já vám klidně podržím.“

Nápis na květinářství:
„Nabízíme krásné svatební kytice. Stálým klientům výrazné slevy.“

Rybář sedí na břehu řeky u svých prutů. Zaslechne volání o pomoc. Skočí do vody a zachrání tonoucího. Když se muž probral z mdloby, dojatě zachránci děkuje.

„Nechte toho“, přeruší jej netrpělivě rybář. „Raději mi řekněte, jestli tam dole jsou vůbec nějaké ryby!“

Přijde Ostravák s manželkou do obchodu v Praze a vybírají si lednici. Když si vyberou, přijdou za prodavačem a Ostravák povídá:
„Fofrem mi zabal tu Calexku, pičo.“

Prodavač balí Calexku a přitom se ptá:
„Vy jste z Ostravy, že jo?“

Ostravák:
„Jasně, jak si to poznal?“

Prodavač:
„No, podle té piči.“

Ostravák se otočí na manželku a říká:
„Sem ti řikal, abys zustala doma.“