Vtipy
Tajemná loupež
Dva zloději se vloupou do banky v noci. Jeden z nich otevře sejf a najde v něm jen jogurty místo peněz. Podívá se na svého komplice a zašeptá:
„Co to sakra je? Tohle není normální sejf!“
Ten druhý pokrčí rameny a odpoví:
„Nevadí, prostě to sníme, ať se to nepromrhá.“
Tak začnou jeden jogurt za druhým jíst. Po několika hodinách a desítkách snědených kelímků první zloděj povzdechne:
„Hele, tohle je divný. Kde jsou sakra peníze?“
V tom se otevřou dveře a dovnitř vstoupí noční hlídač. Když uvidí zloděje obklopené prázdnými kelímky, začne se smát:
„Vy idioti! Tohle není banka, to je spermobanka!“
Vyšetřování nevinného zločinu
Policista zastaví muže na ulici a ptá se ho:
„Kam jdete tak pozdě v noci?“
Muž odpoví:
„Jdu na přednášku o škodlivých účincích alkoholu, kouření a ponocování.“
Policista se zamračí a zeptá se:
„Kdo v tuto hodinu přednáší o takových věcech?“
Muž se usměje a řekne:
„Moje žena.“
Pepíček a jeho slohová práce
Pepíček dostane ve škole za úkol napsat slohovou práci na téma:
„Co bych udělal, kdybych měl miliardu korun.“
Druhý den přinese učitelce svůj domácí úkol, ale na papíře není nic napsáno.
Učitelka se zamračí:
„Pepíčku, proč jsi nic nenapsal?“
Pepíček se na ni podívá a s vážnou tváří odpoví:
„Protože přesně to bych dělal, kdybych měl miliardu korun.“
Pepíček ve škole
Paní učitelka se ptá žáků:
„_Děti, kdo mi řekne větu, která obsahuje slova “zřejmě„ a “možná„?_“
Hlásí se Pepíček a říká:
„Moje sestra si včera vzala knihu a šla do ložnice.“
Učitelka se zamyslí a říká:
„_Ale Pepíčku, tam přece žádné “zřejmě„ ani “možná„ není!_“
Pepíček se usměje a dodá:
„Zřejmě si tam šla číst, a možná ne.“
Pepíček se ptá
Pepíček se ptá tatínka:
„Tati, co je to ironie?“
Tatínek se na chvíli zamyslí a pak odpoví:
„Ironie je třeba to, když si představíš, že na Matematické olympiádě vyhraje kluk, který od dvou do pěti nepočítal!“
Pepíček chvíli přemýšlí a pak se zeptá:
„A vyhrál bych teda já?“
Tatínek suše odpoví:
„Ne, Pepíčku, ty bys nebyl ani pozvaný.“
Pepíček a jeho školní dotaz
Pepíček se ve škole hlásí a ptá se paní učitelky:
„Paní učitelko, můžu se vás na něco zeptat?“
„Samozřejmě, Pepíčku, ptej se.“
„Paní učitelko, můžete potrestat někoho za něco, co neudělal?“
„No to přece nejde, Pepíčku. To by nebylo správné!“
Pepíček si povzdychne a povídá:
„Tak to je dobře, protože já jsem si neudělal domácí úkol.“
Bačova rada o vlku
Bača sedí na pastvině a pije žinčicu. Přijde k němu turista a ptá se:
„Bačo, nebojíte se, že vám vlk rozsápe ovce?“
Bača se rozhlédne a klidně odpoví:
„Nébojím.“
Turista to nechápe a ptá se dál:
„No a co děláte, když vlk přijde?“
Bača si utře pusu od žinčice a povídá:
„No, vypustím psa.“
Turista se zamyslí a pokračuje:
„A co když vlk psa rozsápe?“
Bača klidně mávne rukou:
„Potom vypustím krávu.“
Turista už je celý zmatený:
„A co když vlk rozsápe i krávu?“
Bača se usměje a s klidem praví:
„To už je mi jedno. Já jsem si ten večer koupil v Lidlu párky.“
Pražák a vesnický zážitek
Pražák přijede na vesnici k příbuzným. Po obědě vezme knížku a jde si číst na dvorek. Zatímco sedí, přiběhne kohout a začne mu zobat boty. Pražák znechuceně zavolá na strýce:
„Hele, strýcu, ten váš kohout mi tu pořád klove boty!“
Strýc na něj klidně odpoví:
„No jo, Pražáku, tak si je sundej, ať má klid k obědu!“
Brňáci a jazyková bariéra
Do Brna přijede Pražák a chce si dát něco k jídlu. Vejde do restaurace a říká:
„Dobrý den, rád bych si dal nějaké jídlo. Co byste mi doporučil?“
Číšník odpoví:
„Máme šnycl s klechtanem nebo šalinu s okurkem.“
Pražák se zarazí:
„Cože? To jako vážně? To jsou nějaká brněnská jídla?“
Číšník se usměje:
„Ne, šnycl je řízek, klechtan je bramborový salát. A šalina s okurkem je rohlík se salámem a okurkem.“
Pražák se zamyslí:
„Aha, tak já si dám ten řízek. A co k pití?“
Číšník odpoví:
„Bernard nebo kofila.“
Pražák se rozesměje:
„No tak to už snad ani nebudu riskovat!“
Číšník se zasměje taky:
„V klidu, Bernard je pivo a kofila je káva!“
Pražák si povzdychne:
„A to se divíte, že si lidi pletou Brno s cizím státem?“
Manželské překvapení
Manžel se vrátí domů a najde svou ženu, jak sedí na gauči, zcela zamyšlená, s pohledem upřeným na stěnu. Na stole před ní leží otevřený dopis. Manžel si sedne vedle ní a s obavami se ptá:
„Miláčku, co se stalo? Proč jsi tak vážná?“
Žena si povzdechne a ukáže na dopis:
„Přišel mi dopis od nějaké věštkyně. Nabízí mi, že za 500 Kč předpoví, co mě čeká v manželském životě.“
Manžel se zasměje:
„Takových nesmyslů! Vždyť já ti to můžu říct zadarmo!“
Žena na něj upře oči plné naděje:
„Opravdu? Tak co mě čeká?“
Manžel pokrčí rameny a klidně odpoví:
„No přece to, co už bylo – hádky, vaření, uklízení, občas dovolená... a když budeš mít štěstí, možná pár pěkných chvil.“
Žena se na něj zamračí a zvedne dopis:
„Víš co, raději těch 500 Kč pošlu. Třeba aspoň ona mi nabídne něco lepšího!“