Vtipy

Povídají si dva informatici:
„Představ si, včera jsem se seznámil s nádhernou blondýnou, pozval jsem jí k sobě, trochu jsme se napili, tancovali a najednou mi říká: Svlíkni se!“

„Teeeda, ty máš štěstí. No a dělej, povídej, co bylo dál?“

„No svlíknul jsem se. Pak jdu za ní, posadil jsem jí na stůl vedle toho novýho kompu…“

„Nekecej, ty máš novej komp!? Jakej procesor?“

Co je to? Má to osm rukou a IQ 60?

???

Čtyři muži sledují fotbalový zápas.

Jak se pozná Somálec mafián?

???

Má zlaté hodinky kolem pasu.

Svatý Petr zaslechne klepání na nebeskou bránu. Otevře a uvidí muže, který tam stojí. Než se ho ale stačí na cokoliv zeptat, muž zmizí.

Po chvíli se klepání ozve znovu. Svatý Petr otevře a znovu tam stojí tentýž muž, ale hned nato opět zmizí.

Svatý Petr za ním zavolá:
„Poslyšte! Vy si ze mě děláte šprťouchlata, nebo co?“

Z dálky se ozve odpověď:
„Ne, oni se mě snaží vzkřísit!“

Přijde žena na sociálku pro podporu a s sebou si přivede patnáct dětí. Vejdou do kanceláře a žena zavelí:
„Pepo, sednout!“

A všechny děti se posadí. Úřednice chvíli kouká vyjeveně, pak se osmělí a zeptá, jak se děti jmenují, aby si je zapsala.

„To je jednoduché, kluci jsou všichni Josef a holky Josefina.“

„Opravdu?“

„Ano, hrozně to zjednodušuje život. Ráno zavelím ‚Pepo, vstávat!‘ a všechny vstanou. Pak zavelím ‚Pepo, jídlo!‘ a všechny se najedí a tak to jde celý den.“

„No co když potřebujete zavolat na jedno konkrétní dítě?“

„Pak ho zavolám podle příjmení.“

Potkají se dvě židovské mámy:
„Tak co, Rut, jak se daří dětem?“

„Ani se neptej. Náš Mojše si vzal pěknou mrchu! Do jedenácti se válí v posteli, celý dny trajdá venku a utrácí bůhví za co. A když chudák kluk celý uhoněný večer konečně přijde domů, myslíte, že pro něj má pořádnou teplou večeři? Pche! Ještě ho nutí, aby ji vzal do drahé restaurace!“

„A co Esterka?“

„Ta si vzala učiněného světce! Snídani jí nosí do postele, koupí jí všechno, nač si vzpomene a večer ji vodí do prvotřídních podniků.“

Na stanici metra se vytahuje chlap atraktivní černovlásce:
„Znám člověka, který dokáže jednou rukou pohnout celým metrem.“

„A čím se živí, když je teda takový silák?“ chytne se kráska.

„Je to řidič metra.“

Ztroskotá loď a moře vyhodí na ostrov Čecha, Američana a Rusa. Do půl hodiny se objeví smečka lidojedů a všechny tři odvedou do tábora. Tam jim náčelník říká lámanou francouzštinou, že se bude snažit jim pobyt zpříjemnit zvyklostmi moderní civilizace, takže budou popraveni v abecedním pořadí na moderním přístroji. S těmi slovy strhne velkou plachtu a odhalí zarezlou gilotinu.

Američan poklekne, prostrčí hlavu otvorem, cvak, gilotina sjede dolů a zarazí se jen kousíček nad krkem. Vytáhnou ho zpod gilotiny a náčelník říká, že Bohové se slitovali a on jejich přání respektuje a splní onomu muži tři přání. Američan nelení a požádá o loď, pár veslařů a kufr perel. Je mu vyhověno.

Pak přijde na řadu Čech. Také má štěstí a gilotina se zarazí těsně nad ním. I on má nárok na splnění tří přání:
„Zaprvé bych taky chtěl loď. Zadruhé šest veslařů na ni. Za zatřetí, nemáte tu desítku klíč? Já bych vám tu gilotinu spravil.“

Nesnáším svatby. Nenávidím, když mě příbuzní plácají do zad a říkají:
„Další jseš na řadě ty!“

Oplácím jim to na pohřbech – říkám jim to samé…

Zvířátka se dohodnou, že nebudou po lese srát. Zvolí zajíce, že to bude pečlivě kontrolovat.

Druhý den medvěd strašně potřebuje a vysere se za strom. Jde okolo zajíc. Medvěd ho vidí a aby neměl průser, schová hovno do dlaně. Zajic se ho ptá:
„Co děláš medvěde?“

Medvěd: „Nic“.

Zajíc: „Já jenom jestli tady náhodou nesereš!?“

Medvěd: „Ne“.

Zajíc: „A co to schováváš v dlaních?“

Medvěd: „Nic.“

Zajíc: „Nekecej!“

Medvěd: „Motýla.“

Zajíc: „Tak mi ho ukaž.“

A medvěd rozevře dlaně a povídá: „Jéé on se posral!“