Horolezec spadl z útesu a při pádu se na poslední chvíli zachytil o malou větev.

„Pomoc! Je tam někdo nahoře?“ zakřičel zoufale.

Náhle se kaňonem rozezněl majestátní hlas:
„Pomohu ti, můj synu, ale nejdříve musíš mít ve mne víru.“

„Ano, ano, věřím ti!“ vykřikl muž.

„Pusť tu větev,“ zahřmělo shora.

Nastala dlouhá pauza... a pak se muž znovu ozval:
„Je tam někdo jiný?!“

Inzerát ze skotských novin: Vzhledem k citelné ztrátě zubů při autohavárii prodám za směšně nízkou cenu a z první ruky zcela zanedbatelně opotřebovaný kartáček na zuby.

Bača sedí na pastvině a pije žinčicu. Přijde k němu turista a ptá se:
„Bačo, nebojíte se, že vám vlk rozsápe ovce?“

Bača se rozhlédne a klidně odpoví:
„Nébojím.“

Turista to nechápe a ptá se dál:
„No a co děláte, když vlk přijde?“

Bača si utře pusu od žinčice a povídá:
„No, vypustím psa.“

Turista se zamyslí a pokračuje:
„A co když vlk psa rozsápe?“

Bača klidně mávne rukou:
„Potom vypustím krávu.“

Turista už je celý zmatený:
„A co když vlk rozsápe i krávu?“

Bača se usměje a s klidem praví:
„To už je mi jedno. Já jsem si ten večer koupil v Lidlu párky.“

Novicky skládají řeholní sliby. Je to velká sláva a pro většinu příbuzných poslední možnost, vidět se s děvčaty, než je uzavřou za zdmi kláštera. V davu kolem kostela se ocitly i dva židé.
„Pánové jsou příbuzné některé z nevěst Kristových?“

„Ne, my jsme z ženichovy strany,“ odpoví jeden z nich.

Moje věčně sekýrující manželka náhle zemřela během výletu do Jeruzaléma.

Pracovník pohřební služby mi říká:
„Pane, pokud ji pošleme zpět do Států, bude to stát asi 45 000 dolarů. Pokud ji pohřbíme tady v Jeruzalémě, vyjde to jen na 500 dolarů.“

Já:
„Pošlete ji domů.“

Pracovník:
„Ale pane, proč ji nepohřbít tady ve Svaté zemi? Ušetřil byste spoustu peněz.“

Já:
„Podívejte, kdysi dávno tady jednoho muže pohřbili… a za tři dny vstal z mrtvých. Tohle riziko si prostě nemůžu dovolit.“

Cizinec v nádherném bouráku se naboural. Nic se mu nestalo, jen se pořádně lekl. Policista, který nehodu vyšetřoval, se ho zeptal na jméno.

„Papamememonpopolus,“ povídá chvějícím se hlasem řidič.

Policista si ho nedůvěřivě přeměří, pak mu podá tužku a papír:
„Prosím vás, tady mi napište, jak jste se jmenoval před tou bouračkou!“

Mladému novináři se narodil první syn. Kolegové mu poslali telegram:

„Blahopřejeme! Konečně dílo, které má hlavu i patu.“

Slečna si v obchodu kupuje jeden jogurt, jeden rohlík, jednu minerálku. Obsluhující prodavač na ní kouká a po chvíli se jí ptá:
„Jak se tak na vás dívám, tak vy asi žijete sama, že ano?“

„Ano, ale jak jste to poznal?“

„No, s takovým ksichtem…“

Američtí vědci zjistili, že lidé věří všemu, co američtí vědci zjistili.