Zimní olympijské hry, Moskva. Ruský prezident má uvítací projev. Napětí. Začíná číst:
„Oooooooooooooooo“

„Oooooooooooooooo“

Všude je trapné ticho, lidé se na sebe nechápavě dívají.
„Oooooooooooooooo“

Přiběhne tajemník, podívá se do papírů a diskrétně řekne:
„Pane prezidente, toto nečtěte, to jsou olympijské kruhy.“

Hloupý Honza jde s ranečkem buchet do světa. Cestou u studny potká starou babku. Babka má hlad, cítí buchty v ranečku a proto hned začne Honzu přemlouvat:
„Synáčku, já jsem kouzelná babička a když mi dáš najíst, tak ti splním tři přání.“

Honza kývne a řekne:
„Dobrá babičko, dám ti jednu buchtu, ale musíš vypít jedno vědro vody.“

Babce chtivě zasvítí oči, vytáhne ze studny vědro s vodou a na jeden zátah ho vypije.

Honza na to:
„Víš, co, babičko? Dám ti tři buchty, když ale vypiješ tři vědra vody.“

Babka skočí ke studni, třikrát vytáhne vědro s vodou a kopne ho do sebe.

Jenže Honza má ještě lepší návrh:
„Dám ti celý ranec buchet, když vypiješ pět věder vody.“

Babka nemešká a pět věder do sebe nalije. Funí jako lokomotiva, břicho má jako těhotná klisna, devět věder vody je přeci jen devět věder vody, a dožaduje se na Honzovi rance buchet.

Honza na to:
„Houby hlad! Žízeň jsi měla!“

Co je to? Má to osm rukou a IQ 60?

???

Čtyři muži sledují fotbalový zápas.

Jednou přišli za soudcem, aby také přispěl 100 Kč na pohřeb místního právníka. Soudce vytáhl tisícovku a povídá:
„Tu máte, pohřběte jich deset!“

Římský císař promlouvá ke gladiátorům:
„Gladiátoři, dneska budete mít zápas ve vodním pólu. Mužstvo, které vyhraje, dostane svobodu!“

„A jak poznáme soupeře?“ ptají se gladiátoři.

Císař se uchechtne a povídá:
„Snadno, krokodýli budou mít bílé čepičky.“

Proč chodí policajti se psem?

???

Víc hlav, víc rozumu!

Přijde Červená Karkulka k babičce, ale vlk nikde.

Po chvíli přijde myslivec a vlk stále nikde.

Po dvou hodinách přispěchá vlk a omlouvá se:
„Promiňte, ale v lese jsem potkal Cevina Costnera a musel jsem s ním celou noc tancovat.“

Chlápek se vrací po půlnoci domů, táhne z něj, v břiše mu šplouchá. Překoná šťastně práh u vchodu a tam už na něj čeká žena a spustí, kde že to sakra byl místo večeře.
„V perfektním novém baru!“ říká manžel. „Zlatý Bar se to jmenuje, a mají tam všechno zlaté!“

„Nesmysl, žádné takové místo není, ty ožralo!“

„Jasně, že je! Mají zlaté vchodové dveře, zlaté podlahy, dokonce i mušle na záchodě mají zlaté!“

Nato se chlap doválí do ložnice a usne. Ženě to nedá a druhý den hledá v telefonním seznamu, a opravdu, na druhém konci města je Zlatý Bar. Tak tam zavolá:
„To je Zlatý Bar?“

„Ano, madam, přejete si?“

„Máte zlaté dveře?!“

„Ano, samozřejmě máme!“

„Máte zlaté podlahy?!“

„Jistě, madam!“

„A co zlaté mušle?!“

Chvíli je na druhém konci ticho, a pak žena slyší barmana, jak na kohosi volá:

„Hej, Tome, mám pocit, že mám stopu na toho chlapa, co ti včera načůral do saxofonu!“

Významný mladý právník byl zrovna na cestě k soudu, kde se měl projednávat jeden velmi zapeklitý případ. Najednou se zničehonic ocitl před Nebeskou branou.

Svatý Petr ho uváděl dovnitř a právník protestoval proti své předčasné, náhlé smrti:
„Jsem příliš mladý, než abych zemřel. Vždyť je mi teprve 35!“

Svatý Petr souhlasil, že 35 je přeci jen docela málo na vstup do Nebeského království. Přislíbil, že se na jeho případ podívá.

Vrátil se za hodinu a oznamuje právníkovi:
„Synu, obávám se, že chyba je někde u vás. Ověřili jsme váš věk na základě hodin fakturovaných vámi vašim klientům, a zjistili jsme, že je vám nejméně 108 let!“