Pan Mayer umřel a šel rovnou k bráně nebeské.
„Zpátky“, řekli mu tam, „máme tady o vás, že jste hrál karty a fixloval při tom.“

Pan Mayer tedy začal smlouvat s Bohem, aby ho přesto do nebe pustili. Odpověď ale byla stále stejná:
„Hazardní hráče do nebe nebereme.“

„Ať tedy rozhodne jedna partička“, navrhl pan Mayer. „Když vyhraju půjdu do nebe a když ne, tak do pekla.“

Bůh souhlasil. Archanděl Gabriel přinesl karty a Otec měl rozdávat. V tom ho ale Mayer přerušil:
„A to bych si ještě vyprosil. Žádné zázraky!“

Šéf vletí za sekretářkou a zařve:
„PUK“

Sekretářka nechápe a zeptá se co to je PUK.

Šéf odpoví:
„Píčo uvař kafe!“

A tak sekretářka jde, udělá kafe a položí mu ho na stůl a ptá se:
„KSČ?“

Ředitel nechápe a sekretářka odpoví:
„Kolik sladíš čuráku?“

Vrací se úplne opilý chlápek domu, vytáhne klíče a odemyká byt. Najednou vyběhne majitel bytu a povídá:
„Sousede, prosím vás, vždyť vy bydlíte o poschodí výš.“

Chlápek se motá po domě a znovu stojí před těmi stejnými dveřmi. Znovu vyběhne soused a vysvětluje mu, že bydlí o poschodí výš. Na potřetí se už opilý chlápek neudrží:
„No, hlavně, že ty bydlíš všude!“

Advokát sedí večer v kanceláři a najednou se před ním zjeví sám Ďábel. Pekelník praví:
„Mám pro tebe nabídku. Po celý zbytek života vyhraješ každý spor, který povedeš. Klientky tě budou zbožňovat, kolegové se před tebou budou třást hrůzou a vyděláš nepředstavitelné peníze. Na oplátku žádám tvou duši, duši tvé ženy a tvých dětí, duše tvých rodičů, prarodičů, rodičů a prarodičů tvé ženy, tvých přátel a kolegů.“

Advokát se na chvilku zamyslí a řekne:
„Ale určitě je v tom nějaký háček, že?“

Baví se kolegyně po svátcích:
„Co ti dal manžel pod stromeček?“

„Norkový kožich.“

„A sedí?“

„Jo, oni tam měli schovanou průmyslovou kameru!“

Během svatební cesty si zašli novomanželé do hotelové restaurace na večeři.

„Tak nač máš chuť, lásko?“ ptá se láskyplně mažel.

„Vždyť víš, miláčku, co mám nejraději.“ přivine se k němu manželka.

„Vím drahá, ale občas je také potřeba jíst, ne?“

Přijde v blázinci na vizitu doktor k panu Novákovi a ptá se ho:
„Tak co, pane Novák, vzpomenete si už jak se jmenujete?“

„Žížala“ odpoví pan Novák.

„Tak to si Vás tu ještě necháme.“

Stejná situace se děje druhý, třetí, čtvrtý den. Pátý den se doktor zeptá na to samé a pan Novák odpoví:
„Jmenuju se pan Novák“

„No výborně, pane Nováku, sbalte si věci a můžete jít domů. Jste propuštěn.“

„Nemůžu“ odpoví pan Novák, „Za dveřmi je kos.“

Bača se ráno vzbudí a povídá pomocníkovi Janovi:
„Ohřej vodu v kotli, jdu na medvědy.“

Asi za hodinu vidí Jano, jak bača běží ze svahu rovnou ke kolibě a za ním medvěd.
„Janooo! Otevři dveře u koliby!“

Jano vleze do koliby a otevře dveře dokořán. Jak tak bača běží, tak před kolibou prudce zabočí a medvěd vběhne do koliby. Bača zvenku zavře dveře, povytáhne si kalhoty a povídá:
„Jano, stáhni ho, já jdu pro dalšího!“

„Miláčku, než si mne vezmeš, chtěla bych se ti vyznat o některých svojich hříších.“

„Ale to není třeba, vždyť se mi z nich vyzpovídala před týdnem.“

„To ano, ale teď bych ráda probrala ten minulý týden!“