Student herectví píše domů:
„Už jsem dostal i první roli. Hraji 20 let ženatého.“

Otec mu odepisuje:
„Neboj, časem dostaneš i roli s textem.“

„Paní, máte fakt krásné zuby.“

„To mám po mamince.“

„A že tak pěkně pasují?“

„Joško, co si daš, vínko nebo slivovicu?“

„Vínko!“

„Bílé či červené?“

„Bílé!“

„Mikulov či Valtice?“

„Mikulov!“

„Suché, polosuché, sladké?“

„Víš co, choď do piči a daj mi tu slivovicu!“

Korejská přísloví:

„Pes, který štěká, je nedovařený.“

„Kdo chce psa jíst, hůlky si vždycky najde.“

Baví se dvě kamarádky:
,,Budeš překvapená, ale beru si zase svého bývalého muže!„

,,To se tak změnil?„

,,Podstatně. Ten debil totiž vyhrál dvacet miliónů!„

„Věříte tajemným a záhadným úkazům?“

„Stoprocentně. Jednou na nás při milování spadla svatební fotografie visící nad manželským ložem!“

„No a?“

„Nedbal jsem varování a za půl hodiny se neočekávaně vrátila moje žena!“

V Půlnočním království je princezna na vdávání, nápadníci se jen hrnou. Princezna si vymínila, že aby si mohla vybrat toho pravého, musí se s ním projít při svitu měsíce zámeckým parkem. Potíž je v tom, že z takové procházky se vždy vrátí sama – po princi ani vidu ani slechu. To se rychle rozkřikne a další nápadníci se už nehlásí.

Zoufalý král tedy nechá vyhlásit, že dá princeznu za ženu a půl království prvnímu, kdo se z té procházky vrátí živ a zdráv. Přihlásí se jediný zájemce – Honza. Jde tedy s princeznou do parku a když přijdou k jezírku s krokodýly, princezna si sundá z ruky prsten a hodí ho do jezírka. Nato se otočí k Honzovi a říká:
„Vyndej ho!“

Honza ho vyndá, princezna se radostně usměje a říká:
„No vidíš, a ti blbci tam skákali.“

Vběhne chlap do hospody celý udýchaný a ptá se hned u prvního stolu:

„Chlapi, kdo tady má velkýho černýho tlustýho psa s bílým obojkem?“

„No, nikdo.“

„Tak jsem vám přejel faráře.“

Vdova si dala inzerát:
„Hledám přítele menší postavy, který má rád legraci, ryby a hry v kolektivu.“

Přišla odpověď:
„Pořiďte si tučňáka!“