Paní učitelka řekla dětem, aby si donesly do školy zvířátko a předvedly, co se jejich zvířátka naučila. Paní učitelka vyvolá Aničku a ta má pejska.

Anička řekne:
„Popros!“ a pejsek: „Haf,haf.“

Paní učitelka na to:
„No dobře Aničko. Další půjde Honzíček.“

Ten má papouška a řekne:
„Ahoj“ a papoušek: „Ahoj.“

Paní učitelka na to:
„Hm, to je ještě lepší. A teď Pepíček.“

Ten má hada. Vezme, roztočí ho a práskne s nim o lavici a had:
„Sss!“

Paní učitelka:
„No, co to je?! “

Pepíček:
„Ještě jednou, paní učitelko!“

Vezme, roztočí ho a práskne s nim zase o lavici. A had:
„Ssssssssss!“

Paní učitelka:
„Co děláš, Pepíčku, nech toho!“

A Pepíček:
„Naposledy paní učitelko! “

Vezme, roztočí hada a prásk s nim o lavici a had:
„Sssssssskákal pes …“

Hasič napomíná návštěvníka v divadle:
„Proč tu zapalujete tu cigaretu? Nevidíte nápis?“

„Nápis vidím, ale vás jsem neviděl.“

Jedné noci dorazil přítel se svou přítelkyní k ní domu. U vstupních dveří se začnou líbat na dobrou noc a mladík začne být pomalu vzrušený.

Opře se dlaní o zeď, usměje se na ní a povídá:
„Miláčku, co kdybys mi ho vykouřila?“

Ona zděšeně:
„Zbláznil ses? Rodiče nás uvidí!“

„Ale prosím tě! V tuhle hodinu?“ zubí se na ní.

„Ne. Dovedeš si představit, co by se stalo, kdyby nás přistihli?“

„Ale jdi! Nikdo tu není, vaši už spí!“

„Ani náhodou, je to moc nebezpečné!“

„Prosím, prosím, moc tě miluji?!?“

„Ne, ne a ne. Taky tě miluji, ale teď nemohu!“

„Jasně, že můžeš. Prosím?“

„Ne, ne. Fakt nemohu.“

„Moc prosím…“

Najednou se na schodech rozsvítí světlo a ukáže se její mladší sestra v pyžamu, s rozcuchanou hlavou a rozespalým hlasem povídá:
„Taťka říká, že už ho máš vykouřit, nebo to mám udělat já. A máma vzkazuje, že kdyby bylo třeba, tak to udělá klidně sama. Jen ať už proboha dá pryč ruku z toho zvonku!“

Paní učitelka:
„Pepíčku, zase máš domácí úkol celý špatně!“

Pepíček:
„To bude tátu mrzet, dalo mu to hodně práce.“

„Chci koupit tuto malbu,“ praví muž malíři.

„Dobře jste si vybral,“ povídá umělec.

„Na této malbě jsem strávil deset let svého života.“

„Deset let?“

„Ano. Dva dny malováním a zbytek prodejem.“

„Franto, jak jsi mohl v kostele tak nadávat na pána Boha? Zrovna ty, takový věřící! No?“

„No víš, Maruško, před léty jsem ho prosil o kytku a zdědil jsem zahradu.“

„Pak jsem prosil o malou chatku a zdědil jsem statek.“

„No a do třetice jsem prosil o jednu krávu a dostal jsem telefonní číslo na tebe!“

Opilý dědeček stojí u plotu, drží v ruce šňůrku od spodků, čůrá a povídá:
„Kurňa, a na tohle kdysi ženský letěly.“

Vsadí se Rus, Američan a Čech o to, kdo vypije litr whisky, vydrži soulož se starou eskymačkou a podá ruku medvědovi. Začne Rus, protože je zvyklý jen na vodku, dá si whisky a padne. Pokračuje Američan, whisku pije každý den, tak ji zvládne. Ale, když vidí starou eskymačku, tak to vzdá. Pak přijde Čech. Nějaká whisky ho neskolí, potom vběhne do jeskyně. Z té se ozývají rány, řev a hekání. Po nějaké době vyjde ven z jeskyně a povídá:
„Tak, kde je ta eskymačka, které mám podat ruku?“

Šéf v práci: „Dežo, proč nepracuješ?!“
Dežo: „Omlouvám se šéfe, neviděl jsem vás přicházet.“