Chuck Norris nenosí hodinky, on rozhoduje, jaký je čas.

U brány hřbitova hledí muž na podivný průvod. Za rakví kráčí muž s manželkou a psem dobrmanem a potom dlouhá řada mužů. Stojící muž nevydrží a ptá se, kdo to má pohřeb.
Muž za rakví odvětí:
„To je pohřeb mojí tchýně. Vidíte toho dobrmana? To on napadl tchýni a zakousl ji.“

„To je ale pes, nemohl byste mi ho půjčit na pár dní?“

„Proč ne, jen si musíte stoupnout na konec té řady!“

Znásilněné uklízečky se ptají jak to bylo.

„Umývám podlahu, umývám, v tom mi vyhrnul sukni a už jsem ho tam měla.

„No a to jste nemohla utéct?“

„Co? Po tom umytém?“

Syn:
„Tati, zamiloval jsem se do krásné holky a chci ji pozvat na rande!“

Otec:
„To je úžasné synu. Kdo to je?“

Syn:
„Andrea, od sousedů?“

Otec:
„Aaaach, tak to není dobré. Musím ti něco říci, ale přísahej, že to neřekneš mámě. Andrea je tvoje sestra.“

Chlapec z toho není nijak nadšený…

O několik měsíců později…
Syn:
„Tati, znovu jsem se zamiloval a je ještě krásnější!“

Otec:
„To je super, znám ji?“

Syn:
„Ano, Monika, od sousedů.“

Otec:
„Ups, synu nerad ti to říkám, ale Monika je taky tvoje sestra.“

Stalo se to ještě několikrát a syn byl velmi rozzlobený, a proto šel s pláčem rovnou za mámou. Syn:
„Mami, jsem velmi rozzlobený na tátu! Zamiloval jsem se do šesti děvčat, ale nemůžu s nimi ani na rande, protože náš táta je prý taky jejich tátou!“

Máma obejme syna a říká:
„Zlato, můžeš jít na rande s kým jen chceš. Neposlouchej ho. Není to tvůj otec.“

Nastoupená jednotka na americké vojenské základně. Vpředu velitel:
„Kdo z Vás stiskl ten červený knoflík?“

Nic.

„Ptám se, kdo stiskl ten červený knoflík?“

Zase nic.

„Naposledy se ptám, kdo to zmáčkl ten knoflík?“

Hrobové ticho. Velitel mávne rukou a řekne:

„Ale co, čert vem Nový Zéland.“

Manželka jednoho postaršího, trochu tělnatějšího drezéra, který si dal rád po obědě dvacet, se jednou celá udýchaná vracela z většího nákupu. Vešla do maringotky, hodila tašky na stůl, unaveně dopadla na židličku a spustila:
„Ty chlape jeden líná. Co jsem byla pryč, nic jsi neudělal?“

„Ale jo. Zrovna před chvílí jsem nalakoval tu židličku, co na ní sedíš.“

Nový vedoucí úřadu nastoupí před úředníky a říká:
„Ode dneška zavádím nový týdenní pracovní pořádek:
pondělí: oddych po víkendu,
úterý: příprava na pracovní den,
středa: pracovní den,
čtvrtek: oddych po pracovním dni,
pátek: příprava na víkend,
sobota, neděle: víkendové volno.„ 

Když domluví, přihlásí se jeden úředník a ptá se:
„A v tu středu se tady budeme jako jebat do kolika?“

Indiáni zajmou Pražáka, Brňáka a Ostraváka. Přijde náčelník a povídá:
„Máte to špatný, pánové, zabijeme vás a z vašich kůží si naděláme kánoe. Ale že jste cizinci, můžete si vybrat jak umřete.“

Pražák se zamyslí, řekne si o dvě krabičky Rohypnolu, všechny ty prášky sní. Usne a tiše umře.

Brňák se zamyslí a řekne si o pět litrů slivovice. Vypije je na ex, upadne do bezvědomí a umře na selhání jater.

Ostravák se zamyslí, řekne si o vidličku a začne se s ní bodat všude, po celém těle. Už je samá díra, krev stříká, Ostravák pomalu vypouští duši. Z posledních sil se ještě vzchopí, koukne na náčelníka a povídá:
„A máš po kánoi, pičo!“

Proč se říká Má rýmu jako Brno?

Protože Brno je také plné holubů.