Víte, jaký je rozdíl mezi vánočním stromečkem a knězem?

???

Žádný. Oba mají koule jen na ozdobu.

„Haló, to je policejní stanice? Měl bych dotaz. Neutekl dneska z blázince nějakej chovanec? No proč se ptám? Protože mi dneska v noci někdo unesl moji ženu!“

Povídají si dvě kamarádky:
„No představ si, co ten můj včera udělal. Normálně jdu do mrazáku, hledám kuře a ten můj přijde, vyhrne mi sukni a strčí mi ho tam.“

„Buď ráda, že je takovej aktivní.“

„No jo, jenže my jsme byli v Lidlu.“

Sedí dva důchodci na lavičce a sledují místní fotbalovou jedenáctku. Najednou se jeden z nich chytne za hlavu a začne křičet:
„Jako řezníci, jako řezníci.“

Druhý na to:
„Co blbneš, Franto?“

„No tak se podívej, jdou od porážky k porážce.“

Analogie mezi ženou a počítačem:

1. Většina uživatelů nerozumí jejich vnitřní logice.
2. Sebemenší chyba zůstává v paměti a v nejméně vhodném okamžiku se v budoucnu připomene.
3. Zpráva „Chybný příkaz nebo název souboru“ se nápadně podobá větě „Když ty nevíš proč, tak já ti to teda vysvětlovat nebudu.“
4. Normální jazyk, kterým komunikují mezi sebou, je pro kohokoliv jiného naprosto nesrozumitelný.
5. Jakmile se s nimi seznámíte důvěrněji, zjistíte, že polovina vašich účtů je za jejich doplňky.

Jedné noci dorazil přítel se svou přítelkyní k ní domu. U vstupních dveří se začnou líbat na dobrou noc a mladík začne být pomalu vzrušený.

Opře se dlaní o zeď, usměje se na ní a povídá:
„Miláčku, co kdybys mi ho vykouřila?“

Ona zděšeně:
„Zbláznil ses? Rodiče nás uvidí!“

„Ale prosím tě! V tuhle hodinu?“ zubí se na ní.

„Ne. Dovedeš si představit, co by se stalo, kdyby nás přistihli?“

„Ale jdi! Nikdo tu není, vaši už spí!“

„Ani náhodou, je to moc nebezpečné!“

„Prosím, prosím, moc tě miluji?!?“

„Ne, ne a ne. Taky tě miluji, ale teď nemohu!“

„Jasně, že můžeš. Prosím?“

„Ne, ne. Fakt nemohu.“

„Moc prosím…“

Najednou se na schodech rozsvítí světlo a ukáže se její mladší sestra v pyžamu, s rozcuchanou hlavou a rozespalým hlasem povídá:
„Taťka říká, že už ho máš vykouřit, nebo to mám udělat já. A máma vzkazuje, že kdyby bylo třeba, tak to udělá klidně sama. Jen ať už proboha dá pryč ruku z toho zvonku!“

Tři zesnulí jdou do nebe. Aby smazali všechny hříchy, které spáchali, musí vytrpět zlo, které napáchali při svém řemesle. První byl obuvník, druhý krejčí a třetí cukrář.

První vstoupil dovnitř, a pak bylo slyšet bolestný křik. Když vyšel ven, ptali se ho, co že mu tam dělali: „Něco hrozného, přitloukli mi na nohy boty.“

Druhý šel dovnitř, zase slyšet křik, a když vyšel, tak se ho ptají: „Příšerné, přišili mi na tělo oblek.“

Cukrář povídá: „Co mně mohou provést, vždyť jsem byl jen cukrář.“

Vešel dovnitř. Začal se ozývat úplně hrozný řev. Když se cukrář vypotácel ven, ti dva se ptají, co bylo: „Ani se neptejte. Šlehali mi vejce!“

Je-li žena krásná, je buď zadaná, nebo není heterosexuální. Pokud je krásná, heterosexuální a není zadaná, pak ji určitě nikdy nepotkáte!

Bella rozmlouvá s Edwardem:
„Až budeme svoji, chci sdílet všechny tvé starosti a trable a pomáhat ti nést tvé životní břemeno.“

„Ale já žádné trable ani starosti nemám.“

„Taky ještě nejsi ženatý.“