Reportér se ptá na ulici náhodného chlapíka:
„Víte, že alkohol zabije ročně přes tisíc Čechů?“

Chlapík:
„Mě to nezajímá. Já su Moravák!“

Přijde Pepíček do hospody, posadí se ke stolu a říká servírce:
„Dvě deci červeného vína.“

„A kolikpak je ti let, chlapečku?“ zajímá se servírka.

„Osm.“ odpoví Pepíček.

„A to by ti nestačil džus?“

„Stačil, ale chybí mi dvě koruny.“

V porodnici:
„Tak, tatínku, jak se bude jmenovat chlapeček tentokrát?“

„Dežo.“

„Dežo? Deža už máte doma čtyřikrát. Víte co? Otevřete doma atlas, najděte nějaké jméno a zítra přijďte.“

Druhý den:
„Tak co? Už máte nějaké jméno?“

„Mám. Bangladežo!“

Sedí zajíc na kraji propasti, autisticky se houpe a neustále opakuje:
„Medvídek, medvídek…“

Jde kolem liška a ptá se:
„Co je, zajíci?“

Zajíc pořád:
„Medvídek, medvídek…“

Tak liška jukne malinko přes okraj, ale nic tam nevidí.
„Nic tam není!“

Zajíc ale dál opakuje:
„Medvídek, medvídek…“

Tak se liška nakloní pořádně, zajíc vstane a kopne lišku dolů. Zase se usadí, začne se houpat a opakuje:
„Lištička, lištička…“

Ptá se žena své kamarádky:
„Jak poznáš, kdy se máš dát do velkého prádla? Těm předpovědím počasí se moc věřit nedá.“

„Ty já ani neposlouchám, mám vlastní barometr.“

„Že jsem ho u vás nikdy neviděla ?“

„Ani jsi nemohla. Když můj starej ještě ráno spí, opatrně kouknu pod peřinu. Pokud mu leží nalevo, bude pršet, pokud napravo, bude pěkně svítit sluníčko.“

„A co když stojí?“

„Tak to na prádlo seru!“

Ve školní jídelně si přisedl student k profesorovi a ten říká:
„Prase si nezaslouží, aby sedělo s labutí.“

Student se zvedl od stolu s odpovědí:
„Hmm, tak já letím.“

Čímž pana profesora namíchl a ten se rozhodl, že mu dá zabrat u zkoušek. Bohužel pro něj student na vše odpověděl naprosto bezchybně. Proto mu dává poslední otázku:
„Kdybyste si mohl vybrat ze dvou pytlů a v jednom bylo zlato, ve druhém rozum, který byste si vybral?“

Student po chvíli řekne, že by si vzal ten se zlatem. Profesor vítězoslavně praví:
„No vidíte, a já bych si vybral ten s tím rozumem.“

Student neváhá s odpovědí:
„Vzdyť jo, každý si vybere to, co mu chybí.“

Profesor už je tak vytočený, že do studentova indexu napíše BLBEC a pošle ho pryč. Student odchází, aniž by se podíval na své ohodnocení a po chvíli se vrátí s otázkou:
„Pane profesore, vy jste se mi tu sice podepsal, ale nenapsal jste tu žádnou známku.“

Ptají se ovčáci bači:
„Bačo, co by se stalo, kdyby vám medvěd ukousl jedno ucho?“

„Nóó…, to bych hůř slyšel.“

„A kdyby vám ukousl i druhé ucho?“

„Nóó…, to bych hůř viděl.“

„A pročpak to?“

„Nóó…, beranice by mi na oči padala.“

Když ležela vedle mně na lůžku, můj vnitřní hlas mi říkal:
„To je v pořádku, relaxuj, vždyť nejsi první doktor, který se občas vyspí se svou pacientkou.“

Jenže jiný vnitřní hlas mi připomínal:
„Ale Howarde, ty jsi přeci veterinář!“

Pozdě v noci v jednom baru pro homosexuály se právě barman chystá zavírat, když tam vtrhne chlápek s maskou přes obličej. Vytáhne pistoli a zařve:
„Tohle je přepadení. Nedělej žádný blbosti a dej všechny prachy do týhle tašky!“

„Nestřílejte, proboha. Udělám všechno, co chcete.“, zděšeně blekotá barman.

„Drž hubu a dávej prachy!“, zamává grázl pistolí.

„Jasně, jen nestřílejte. Mám ženu a děti. Udělám, co chcete.“

Grázl si vezme tašku s penězi, dá pistoli barmanovi k hlavě a říká:
„Tak, a teď mi ho vykouříš!“

Barman je opravdu vyděšený a nezbývá mu než poslechnout, takže se do toho dá. Chlápka to za chvíli tak vzruší, že upustí pistoli na zem. V tu se barman zarazí, vezme pistoli a cpe ji chlapovi zpátky do ruky:
„Drž sakra tu pistoli. Každou chvíli může přijít nějakej můj kámoš!“