Tchýně vaří v kuchyni guláš. Malý domácí kocourek se přitulí k noze a mňoukáním si chce vyprosit kousek masa. Tchýně ho odsune nohou. Kocourek se opět přitulí a prosí o kousek masa.
„Vypadni!“ zařve na něj tchýně a odkopne ho do kouta.

Vzápětí přichází zeť z práce. Posadí se ke stolu a tchýně se lísá:
„Uvařila jsem výborný guláš. Jen pro tebe.“

Naloží mu vrchovatý talíř. Ještě než zeť začne jíst, přitulí se k němu kocourek a prosí o kousek masa. Zeť mu kousek hodí. Kocourek maso zhltne, vzápětí škytne a leží bez dechu natažený na zemi. Zeť se rozlítí a zařve na tchýni:
„Ták! Otrávit jsi mě chtěla, ty bestie!“

A dá jí takovou ránu, že tchýně letí do kouta. Kocourek to sleduje pootevřeným očkem a říká si:
„A máš to, ty svině!“

„Tak jsem sousede slyšel, že vám žena rozbila vaše nové Porsche. Nestalo se jí nic?“

„Zatím ne, je zamčená v koupelně.“

Cikán jde na pracovní pohovor. Šéf se ho ptá:
„Máte nějaké zkušenosti?“

Cikán odpoví:
„Ne, nemám.“

Šéf pokračuje:
„Umíte pracovat s počítačem?“

Cikán na to:
„Ne, neumím.“

Šéf se zamračí a zeptá se:
„A co nějaký cizí jazyk, umíte?“

Cikán odpoví:
„Ne, neumím.“

Šéf si povzdechne:
„No, tak mi aspoň řekněte, proč si myslíte, že byste měl dostat tuhle práci?“

Cikán se usměje a říká:
„Protože jsem přišel!“

Maminka s Pepíčkem jsou na procházce v lese. Pepíček zahlédne chlapa v pláštěnce, který klečí na bobku a něco pořád vytahuje ze země.

„Co je to za člověka?“ ptá se maminky.

„To je rybář,“ poučuje ho máma, „chytá žížaly.“

„Žížaly?“ podiví se Pepíček. „Já myslel, že když je rybář, má chytat ryby.“

Děti jsou na výletě v jeskyních. Učitelka se ptá:
„Děti, co to támhle visí za ptáčka?“

Pepíček odpoví:
„To je netopýr a nevisí za ptáčka, ale za nožičky!“

Prochází se doktor po blázinci a rozhodne se vyzkoušet si inteligenci svých pacientů. Vejde do pokoje, kde jsou tři blázni a zeptá se prvního:
„Kolik je dva a dva?“

„Pátek.“

Nevadí, zeptá se druhého:
„Kolik je dva a dva?“

„Letadlo.“

Tak ještě zkusí toho třetího:
„Kolik je dva a dva?“

„Čtyři.“

„Výborně a jak jste na to přišel?“

„Jednoduše – vydělil jsem letadlo pátkem.“

Břichomluvec vystupuje se svou loutkou na klíně a vypráví vtip o hloupých blondýnkách. V tom vyskočí na nohy mladá žena s platinově blonďatými vlasy.

„Co vám dává právo takhle stereotypizovat blondýny?“ rozčílí se. „Co má barva vlasů společného s mým rozumem?“

Břichomluvec se zaskočeně začne omlouvat, ale ona na něj ukáže prstem a zařve:

„Do toho se nepleťte! Mluvím s tím malým hajzlíkem na vašem klíně!“

Blondýnka hraje Milionáře a na poslední otázku si vybere posledního žolíka a volá přítelkyni, též blondýnce:
„Ahoj Marto, tady Katka, hraju Milionáře a poslední, milionová otázka je: Který z těchto ptáků si nestaví hnízdo? Orel, vlaštovka, kukačka, nebo bažant?“

Marta na beton tvrdí, že kukačka a Katka vyhraje milión. Když to večer zapíjejí, ptá se Katka:
„Marto, jak sis mohla být tak jistá?“

A ta ji poučí:
„Přece každý blbec ví, že kukačky bydlí v hodinách.“

Manžel se vrátí domů a najde svou ženu, jak sedí na gauči, zcela zamyšlená, s pohledem upřeným na stěnu. Na stole před ní leží otevřený dopis. Manžel si sedne vedle ní a s obavami se ptá:
„Miláčku, co se stalo? Proč jsi tak vážná?“

Žena si povzdechne a ukáže na dopis:
„Přišel mi dopis od nějaké věštkyně. Nabízí mi, že za 500 Kč předpoví, co mě čeká v manželském životě.“

Manžel se zasměje:
„Takových nesmyslů! Vždyť já ti to můžu říct zadarmo!“

Žena na něj upře oči plné naděje:
„Opravdu? Tak co mě čeká?“

Manžel pokrčí rameny a klidně odpoví:
„No přece to, co už bylo – hádky, vaření, uklízení, občas dovolená... a když budeš mít štěstí, možná pár pěkných chvil.“

Žena se na něj zamračí a zvedne dopis:
„Víš co, raději těch 500 Kč pošlu. Třeba aspoň ona mi nabídne něco lepšího!“