Je květen, (máj – lásky čas). Dva milenci jsou spolu v parku, okolo kvete spoustu šeříku, a on chce býti romantikem, i zeptá se:
„Slečno, máte ráda bez?“

-„Ano, ale musíte si dát pozor!“

Sedí zajíc na kraji propasti, autisticky se houpe a neustále opakuje:
„Medvídek, medvídek…“

Jde kolem liška a ptá se:
„Co je, zajíci?“

Zajíc pořád:
„Medvídek, medvídek…“

Tak liška jukne malinko přes okraj, ale nic tam nevidí.
„Nic tam není!“

Zajíc ale dál opakuje:
„Medvídek, medvídek…“

Tak se liška nakloní pořádně, zajíc vstane a kopne lišku dolů. Zase se usadí, začne se houpat a opakuje:
„Lištička, lištička…“

Víte jaký je rozdíl mezi koněm a špendlíkem?

???

Na koně se nejdřív vyskočí a pak sedne a na špendlík se nejdřív sedne a pak vyskočí.

„Od kdy nosíš tanga, ty vole?“

„Od tý doby co moja stará našla jedny u mě v autě a já jí řekl, že jsou moje!“

V malém obchůdku na venkově byla na dveřích veliká, výrazná cedule“Pozor, pes!“

Chlápek, který tou vesnicí projížděl a šel si koupit cigarety nahlédne opatrně dovnitř a kouká, na zemi u pultu leží unaveně vypadající starý baset a spí. Ptá se tedy prodavače:
„Je to ten pes, na kterého si mají lidi dávat pozor?“

„Jo, to je on.“

„No, nevypadá, že by mohl být nějak nebezpečný. Můžete mi říct, proč jste tam dal tu ceduli?“

„Dokud tam ta cedule nebyla, lidi o něj zakopávali.“

Maminka s Pepíčkem jsou na procházce v lese. Pepíček zahlédne chlapa v pláštěnce, který klečí na bobku a něco pořád vytahuje ze země.

„Co je to za člověka?“ ptá se maminky.

„To je rybář,“ poučuje ho máma, „chytá žížaly.“

„Žížaly?“ podiví se Pepíček. „Já myslel, že když je rybář, má chytat ryby.“

Inzerát ze skotských novin: Vzhledem k citelné ztrátě zubů při autohavárii prodám za směšně nízkou cenu a z první ruky zcela zanedbatelně opotřebovaný kartáček na zuby.

Sedí dva zajíci v lese u řeky a kouří trávu. Už jsou totálně zhulení. Když se setmí, jdou spát. Vtom se objeví krokodýl a jednoho zajíce chce sežrat. Když už je chudák zajíc v krokodýlově tlamě a trčí mu už jen hlava, ozve se druhý zajíc:
„Ty jsi ale pěkná ku*va, ani jsi mi neřekl, že máš spacák od Lacoste!“

Dežo skáče na parašutistickém výcviku z letadla a před výskokem se ptá poručíka:
„Pane poručík, co mám dělat?“

„Zatáhni za tuhle šňůrku, otevře se ti padák.“

„A když se neotevře?“

„Tak zatáhni za tu druhou a otevře se ti záložák.“

„A když se neotevře ani ten?“

„Tak roztáhni ruce, mávej s nimi a křič: Já jsem pták Fénix!“

Po chvíli Dežo vyskočí, zatáhne za šňůrku a nic. Zatáhne za druhou a zase nic. Tak jen roztáhne ruce a letí dolů. Poručík to všechno pozoruje a pomyslí si:
„Už je po něm.“

Sedne k pilotovi, letí směrem zpátky do hangáru a po chvíli se vedle kabiny objeví Dežo, mává rukama a křičí:
„Pane poručík, jaký to jsem pták?“