Jistý muž strávil třiadvacet let ve vězení. Když odcházel, vrátili mu jeho staré šaty. V kapse našel lístek z opravny obuvi. Možná tam obchod stále je a třeba tam ještě mají i ty moje staré boty, pomyslel si. Tak se na to místo vydal a obchod tam pořád stál.

„Byl jsem dlouho na dovolené, a tak si říkám, jestli tady ještě máte moje boty?“

Prodavač zašel dozadu, po dvou minutách se vrátil a povídá:
„Budou hotové ve čtvrtek!“

Víte, jaký je rozdíl mezi klokanem a člověkem?

???

Klokan si může vyskakovat i s prázdnou kapsou.

Zlatá rybka si chtěla vybrat dovolenou a proto poprosila krokodýla, aby ji zastoupil. Krokodýl souhlasil a týden ji zastupoval. Po týdnu se rybka vrátila a ptala se krokodýla, zda měl někdo nějaké přání.

„Ale jo,“ povídá krokodýl, „byl tu jeden chlap a chtěl ho mít až po zem.“

„A co jsi udělal?“ zajímá se rybka.

„Ukousl jsem mu obě nohy.

Nikdy nedopusťte, aby vám fakta nabourala důkladně promyšlené špatné rozhodnutí.

Dědeček s Pepíčkem jdou parkem a proti nim jde paní učitelka.

„Pepíčku, schovej se, dneska jsi nebyl ve škole!“

„Honem dědo, ty se schovej, dneska jsi měl pohřeb!“

„Tak vy se opravdu chcete rozvést?“ ptá se soudce paní Millerové a dodává:
„Jak si to představujete?“

„Celkem jednoduše. Já vezmu na sebe vinu a manžel mé dluhy.“

Přijde kovboj do saloonu a poručí si:
„Nějakej silnej chlast!“

Hospodský mu nalije…
„To je silnej chlast? Vždyť je to samá voda,“ řekne kovboj a pití chrstne na zem.

Hospodskej vezme 100% špiritus a nalije kovbojovi. Tomu se to zase nezdá dost silné a vyleje obsah na zem. Hospodskýho to naštve a kovbojovi nalije kyselinu sírovou.

„No vidíte, to je konečně pití,“ pochválí ho kovboj a odejde. Za okamžik vběhne zpátky a zařve:
„Co to bylo za chlast? Vyjdu ven, plivnu na koně a zbyly z něho jen podkovy!“

Do profesorova kabinetu přišla na konci úředních hodin mladá slečna. Usedne naproti němu do židle, poodrhne si vlasy a povídá:
„Udělala bych cokoliv, abych tu zkoušku získala.“

Pak si upraví výstřih, nakloní se víc k profesorovi, hluboce se mu podívá do očí a říká:
„Myslím tím, že bych udělala úplně cokoliv.“

Profesor jí oplatí hluboký pohled a říká:
„Cokoliv?“

„Cokoliv.“ odpoví slečna.

Kantor jemným hlasem povídá:
„Cokoliv?“

„Cokoliv!“

Kantor zašeptá:
„A nemohla byste se to naučit?“

Přišla v Torontu blondýnka do banky a nechala se uvést k úředníkovi přes půjčky. Řekla mu, že jede obchodně do Evropy a potřebuje si na dva týdny půjčit 5 000 dolarů. Úředník jí řekl, že banka potřebuje nějakou záruku, takže blondýnka mu předala klíčky od nového Rolls Royce. Auto bylo zaparkované u druhého chodníku, měla na něj papíry, všechno bylo v pořádku. Banka tedy souhlasila, že si ho vezme jako záruku půjčky.

Prezident banky a všichni úředníci se pak od srdce zasmáli blondýnce, která dala Rollse za 250 000 dolarů jako záruku za půjčku 5 000 dolarů. Jeden zaměstnanec auto odvezl a zaparkoval ho v garážích banky. Po dvou týdnech se blondýnka objevila, zaplatila 5 000 dolarů a k tomu 15,41 dolarů jako úrok.

Úředník se jí zeptal:
„Slečno, jsme moc rádi, že jsme s vámi uzavřeli obchod a že všechno hladce proběhlo, ale stejně nám to vrtá v hlavě. Když jste byla pryč, trochu jsme si vás prověřili a zjistili jsme, že jste multimilionářka, takže nechápeme, proč jste si musela půjčit 5 000 dolarů?“

Blondýnka na to:
„Kde jinde v Torontu bych mohla zaparkovat na čtrnáct dní auto za 15,41dolarů a po návratu bych ho tam našla?“