„Obžalovaný, vy jste žil se dvěma ženami, a to je podle zákona bigamie. Máte nějakou polehčující okolnost?“

„Ano, prosím. Měl jsem taky dvě tchýně!“

Chlápkovi se porouchá auto zrovna před farou. Šťourá se v motoru, nemůže s tím pohnout a přitom šťavnatě kleje. Po chvilce zevnitř vyjde farář a říká mu:
„Mladý muži, neklejte takhle. Raději se k našemu Pánu pomodlete Otčenáš, to spíš pomůže.“

Chlápek si tedy nechá poradit, poklekne a oddrmolí Otčenáš. Pak sedne dovnitř, auto napoprvé naskočí a odjede. Farář tak kouká za autem a říká si:
„Doprdele, to jsou věci.“

„Slyšel jsi o tom australském domorodci, co ho před chvílí přivezli?“ ptá se primář australské nemocnice.

„Cože?“ ptá se doktor.

„No, má těžkej otřes mozku a asi to nepřežije.“

„A co dělal?“

„Koupil si nový bumerang a ten starý zahodil.“

Starý bača Jano s pomocníky opékají u ohně slaninku. Najednou se jeden z ovčáku zeptá:
„Bačo Jano, můžu vám položit chlapskou otázku?“

„Polož, Jurko, polož!“

„Bačo Jano, vy už 50 let žijete se svou ženou Ančou, nikdy vás nenapadlo se s ní rozvést?“

„Rozvést se??!!“ zařval bača Jano. „Nikdy!!!“
A po chvíli ticha dodal: „Ale zaříznout, to ano…“

Jedou fotbalisté na zájezd patrovým autobusem. Hráči dole se vesele baví a najednou si všimnou, že nahoře je nějak podezřele ticho.

Jeden z nich se tam jde podívat a vidí, že nahoře všichni sedí jak přikovaní, drží se sedadel a vyděšeně zírají před sebe.

„Co se děje?“ ptá se překvapeně.

„Vám dole je hej, vy tam máte řidiče!“ zní odpověď.

Řidič kamionu je už několik týdnů na cestách až už to nevydrží a zastaví u bordelu. Vejde dovnitř a povídá:

„Dejte mi jednoho buřta, pivo a tu nejhnusnější babu, co tady máte!“ a položí na stůl 500 euro.

Bordelmamá se podívá na bankovku a povídá:

„Za tohle u nás můžeš mít tu nejhezčí, mladou a nadrženou kočičku a ještě ti přinese pořádnýho stejka.“

„Ale já nejsem nadrženej, Zlato...“ povídá řidič „...mě se jenom stejská po domově.“

„Víš jak se zkouší v obchodě citlivost vibrátoru?“

„???“

„Na nose. Je to příjemný, je to pecka.“

„Ale ne každý má tak velkou nosní dírku?!“

Sněhurka přišla navštívit trpaslíky. Sedla si na stoličku.

„Sedla si.“ zašeptá ten, co je k ní nejblíž.

„Sedla si, sedla si, sedla si...“ opakují trpaslíci mezi sebou.

„Sedí.“

„Sedí, sedí, sedí…“

„Večeří.“

„Večeří, večeří, večeří…“

„Vstala.“

„Vstala, vstala, vstala…“

„Stojí!“

„I mně, i mně, i mně…“

„Pepíčku, učil ses vůbec?“

„Ano.“

„A proč máš v domácím úkolu tolik chyb?“

„Protože chybami se člověk učí.“