Specialista firmy Microsoft se zúčastnil střeleckého výcviku. Dostal bezpečnostní instruktáž, pušku a náboje. Vystřílel deset ran. Od cíle hlásí, že žádná nezasáhla terč.

Střelec se zadívá na pušku, potom na terč. Znovu na pušku, znovu na terč. Dá prst před ústí hlavně a druhou rukou stiskne spoušť. Podívá se na krvácející zbytek prstu a zavolá směrem k cíli:
„Tady je všechno normální. Chyba musí být na vaší straně.“

Jeden koktavý pán si stěžuje, že mu koktání překáží v jeho práci.

„A co máte za zaměstnání?“ ptá se druhý.

„Sta-starám se o sle-slepi-pice v drůbežá-žárně“.

„No a jak vám to může vadit?“, diví se druhý.

„No já-já ráno vy-vyháním slepi-pice ven do ohrady, to stačí j-jen říct pi pi pi pi pi, a všech pě-pět tisíc slepi-pic je ve-venku. No a ve-večer, když je mu-musím zahnat do ku-kurníku, tak na ně vovolám kšá kšá, ono se jim mo-moc ne-nechce, ale na-nakonec všechny za-zalezou, a-až na je-jednu. A na tu se j-já ro-rozčílím, a vo-volám na ní kšá kšá, ty slepice jedna pi-pi-pi-pi-pi-pitomá, a pět ti-tisíc slepic je zase ve-venku.“

Je krásné letní ráno. Sluneční paprsky pronikají do zámecké komnaty. V posteli se rozvaluje tlustý žabák a spokojeně pokuřuje. U postele se krčí zmuchlaná, strhaná princezna a vyčítavým tónem mu říká:
„Ty jsi mi lhal!“

Na skalnatém ostrově se zachránila mladá žena. Pobyla si tam chudinka sama hodně dlouhé týdny a měsíce, až jednou, když pohlédla na moře, spatřila, jak k ostrůvku plave nový trosečník.

„No nazdar!“ řekla si ta hezká trosečnice, „To mám pěkné vyhlídky! Celý další život strávit jen s jedním mužským!“

Baví se dva, kam vyrazí na dovolenou a jeden říká:
„Jeď do Ruska, když já tam byl naposled, tak to bylo skvělý. Plno pití, na ulicích krásný holky, kterých můžeš mít kolik a kdy chceš.“

Za měsíc:
„Tak co, jaké to bylo?“

„Ale, nestálo to za nic, na vodku fronty a jen jsem se dotkl jedné holky na ulici, už jsem dostal do držky.“

„Hmm, to je divné. A s kým jsi tam byl?“

„S Čedokem.“

„No jo, já s Wehrmachtem.“

Matka ukončovala bitku svých dvou synů a ptá se:
„Tak a teď mi řekněte, jak to všechno začalo.“

Pepíček na to odpoví:
„Všechno začalo tím, že mi Martin vrátil facku.“

Šel jsem na návštěvu k synovi. Trochu jsem se nudil, tak jsem vstal z křesla v obýváku a šel za ním do kuchyně.

„Máš nějaké noviny?“

„Noviny? Táto, buď moderní, my dneska čteme zprávy online!“ řekl a podal mi svůj tablet.

Později přišel a zeptal se mě, co si myslím o používání tabletu.

„Je fakt dobrý! Řeknu ti, ta moucha neměla nejmenší šanci!“

Nápis na květinářství:
„Nabízíme krásné svatební kytice. Stálým klientům výrazné slevy.“

Během návstěvy v blázinci se ptá návštěvník ředitele, podle jakých kritérií bude rozhodnuto, zda někdo bude zavřen, nebo ne? Ředitel vysvětluje:
„No my napustíme vanu vodou, dáme kandidátovi lžičku, hrnek a kýbl a poprosíme ho, aby vanu vyprázdnil.“

Návštěvník povídá:
„Aha, rozumím. Normální člověk si vezme kýbl, aby to šlo rychleji, že?“

Ředitel:
„Ne. Normální člověk vytáhne špunt! Chcete pokoj s balkónem nebo bez?“