Hloupý Honza jde s ranečkem buchet do světa. Cestou u studny potká starou babku. Babka má hlad, cítí buchty v ranečku a proto hned začne Honzu přemlouvat:
„Synáčku, já jsem kouzelná babička a když mi dáš najíst, tak ti splním tři přání.“

Honza kývne a řekne:
„Dobrá babičko, dám ti jednu buchtu, ale musíš vypít jedno vědro vody.“

Babce chtivě zasvítí oči, vytáhne ze studny vědro s vodou a na jeden zátah ho vypije.

Honza na to:
„Víš, co, babičko? Dám ti tři buchty, když ale vypiješ tři vědra vody.“

Babka skočí ke studni, třikrát vytáhne vědro s vodou a kopne ho do sebe.

Jenže Honza má ještě lepší návrh:
„Dám ti celý ranec buchet, když vypiješ pět věder vody.“

Babka nemešká a pět věder do sebe nalije. Funí jako lokomotiva, břicho má jako těhotná klisna, devět věder vody je přeci jen devět věder vody, a dožaduje se na Honzovi rance buchet.

Honza na to:
„Houby hlad! Žízeň jsi měla!“

Dva kamarádi se koupou v moři. Jeden z nich ztratí své zuby a naříká. Tomu druhému je to líto, tak vyndá ty své a říká:
„Koukej, už jsem je našel.“

Ten druhý je zkusí a říká:
„To nejsou moje.“ a zahodí je do moře.

„Chtěla bych dát syna učit na nějaký hudební nástroj.“

„Chlapci rádi hrají na kytaru,“ snaží se mamince pomoci učitel hudby.

„Na to jsem taky myslela, ale to nepůjde. Kytara má šest strun a náš Pepík má jen pět prstů.“

Ostravák se vrátí z dovolené v Tatrách a říká svým kámošům:
„Pičo, představte si, že v těch Tatrách mají vzduch, co není vidět.“

Do baru v Texasu vtrhne rozjařený Texasan a objedná rundu pro všechny, protože jeho žena právě porodila typického malého desetikilového texaského kovboje! Gratulace a obdivné výkřiky proudí ze všech stran, jedna z přítomných turistek omdlí, když si představí rozměry desetikilového texaského novorozeněte, doutníky se rozdávají na vše strany.

O dva týdny později se Texasan v baru objeví znovu. Barman se usměje a už zdálky ho zdraví:
„A vida, hrdý otec desetikilového Texasáněte! Povězte, jakpak se tomu vašemu malému šampionovi daří, kolik už váží teď?“

Hrdý otec se podělí:
„Teď má osm kilo!“

Barmana to zmate a zneklidní, zeptá se starostlivě:
„Co se stalo? Vždyť měl už při porodu deset kilo?“

Texasan se zhluboka napije piva, otře ústa, opře se o bar a usměje se na barmana:
„No ano, ale rozhodli jsme se pro obřízku.“

Markéta přiběhne domů a radostně volá:
„Mami, víš, s kým jsem se dnes seznámila?“

„To nevím, povídej.“

„S Markem. A představ si, mají koně, hrad a dokonce i vlastní střelnici.“

„Táto, slyšel jsi?“ volá máma. „To by byla partie.“

„Uklidněte se obě,“ zabručí táta, „to je určitě syn místního kolotočáře. Jeho táta na to kdysi balil mojí sestru.“

Potkají se dvě bandy, cikáni a skini, a začnou se provokovat. Jeden skin volá:
„Hej, kdo z vás je nejblbější?“

„Tady Fero,“ odpoví klidně nejstarší cikán, „je mu dvacet a ještě nemá invalidní důchod!“

John pozval svoji matku na večeři. Během večeře si matka nemohla nevšimnout, že jeho spolubydlící Julie je velmi pěkná. Už dlouho měla podezření, že John s ní má vztah a teď byla ještě zvědavější. Při jídle proto sledovala jejich reakce, byla zvědavá, zda je mezi Johnem a jeho spolubydlící něco víc než jen pohledy. Jakoby četl její myšlenky, John povídá:
„Já vím, co si musíš myslet, ale mohu tě ujistit, že Julie a já jsme jen spolubydlící.“

Asi o týden později přišla Julie za Johnem a povídá:
„Od té doby, co tu byla tvoje matka na večeři, nemohu najít tu krásnou stříbrnou naběračku na omáčku. Nemyslíš, že ji sebrala?“

John povídá:
„Sice o tom pochybuji, ale pro jistotu jí napíšu.“

Tak si sedl a napsal:
„Milá mami, já neříkám, že jsi sebrala naběračku na omáčku z mého domu a neříkám ani, že jsi ji nesebrala. Faktem však zůstává, že chybí od té doby, co jsi tu byla na večeři. S láskou John.“

O pár dní později dostal John dopis od své matky a v něm stálo:
„Drahý synu, já neříkám, že spíš s Julií a neříkám ani, že nespíš s Julií. Faktem však zůstává, že kdyby spala ve svojí vlastní posteli, tak už by naběračku na omáčku dávno našla. S láskou máma.“

„Mami, zejtra máme zkoušku ze zeměpisu. Můžeš mě vyzkoušet?“

„To víš že jo. Jaký je hlavní město Německa?“

„Berlín.“

„A jaký je hlavní město Francie?“

„Berlín.“

„A jaký je hlavní město Velký Británie?“

„Berlín.“

„Moc hezky ses to naučil, Adolfku.“