Někteří lidé mají jednu mozkovou hemisféru větší než druhou, Chuck Norris má větší obě.

Papež, Dalajláma a arcibiskup z Canterbury se rozhodnou, že si půjdou zarybařit. Pronajmou si loďku a vyrazí doprostřed jezera. Je ale horký den a už za pár hodin jim dojde všechno pivo.

„Musíme se vrátit ke břehu a koupit další,“ navrhne papež.

„Není třeba,“ odpoví Dalajláma, vyleze z loďky a přejde po hladině jezera ke břehu, kde zajde do hospody. O deset minut později se vrátí s bednou piva, přejde po vodě zpátky a naskočí do loďky.

Za půl hodiny je pivo zase pryč. Tentokrát se zvedne papež a řekne:
„Teď jsem na řadě já!“ Podívá se dolů do vody, usměje se, pak vystoupí z loďky a klidně přejde po hladině na břeh. O deset minut později se vrátí, opět po vodě, s dalším pivem.

Po další půlhodině je pivo pryč znovu. Arcibiskup si odkašle a řekne:
„Teď to vezmu já!“ Sebevědomě se postaví, přehoupne nohu přes bok lodi… a okamžitě se propadne pod hladinu.

Papež a Dalajláma ho vytáhnou zpět, lapá po dechu a prská vodu.

Papež se nakloní k Dalajlámovi a pošeptá mu:
„Myslíš, že jsme mu měli říct o těch kamenech pod hladinou?“

Dalajláma se zamračí a nechápavě se zeptá:
„Jakých kamenech?“

Baví se dvě kamarádky:
„Řeknu ti, mám perfektního manžela. Každý večer je doma, neběhá za jinýma, prostě pohoda.“

„No tak to máš ale dokonalý manželství…“

„Tak to zase ne, on má obrnu.“

Vejde pán do realitní kanceláře a koktá:
„J-j-já b-bych si chtěl ko-koupit dům, co máte?“

„Pane, jak na vás koukám, tak pro vás asi nic,“ zhodnotí ho úředník.

Koktavec se nenechá odradit a ukáže na jeden obrázek v katalogu:
„A co t-tenhle?“

„Ten je za šest milionů,“ oznamuje úředník. „Na ten určitě nemáte.“

Zákazník ukazuje dál:
„A ten-hle?“

Úředník vrtí hlavou a povídá:
„Ten je za deset milionů.“

Pán ukáže na největší obrázek a praví:
„J-já si vezmu t-tenhle.“

„Ale pane, ten stojí dvacet milionů!“ upozorňuje ho úředník. „Máte na něj?“

Pán hrdě oznamuje:
„J-já m-mám še-šedesát milionů!“

„A kde jste je vzal?“ diví se úředník.

Zákazník na to:
„Vy-vy-vyhrál jsem je!“

Úředník si hvízdne:
„Fíha! Já vyhrát šedesát milionů, tak mě klepne pepka!“

Pán vykoktá:
„M-m-mě to-o jenom lí-í-zlo.“

Dvě vrány sedí na poli, když si v dálce všimnou postavy, která vypadá jako člověk.

„Vidíš to tam? Co to je?“ ptá se první vrána.

Druhá vrána si to chvíli prohlíží a pak odpoví:
„To je strašák. Vypadá docela opravdově, co?“

První vrána se zamračí:
„Jak poznáš, že je to strašák a ne člověk?“

Druhá vrána pokrčí křídly:
„Podívej se mu na ruku. Nemá mobil.“

V nebi se jednoho dne Bůh rozhodne, že dá lidem možnost zeptat se ho na jednu otázku. Sejde tedy dolů na Zemi a svolá všechny lidi kolem sebe. Jeden odvážný muž se přihlásí a zeptá se:
„Bože, proč jsi stvořil ženy tak krásné?“

Bůh se usměje a odpoví:
„Aby vás, muže, přitahovaly.“

Muž se zamyslí a pokračuje:
„A proč jsi je stvořil tak hloupé?“

Bůh se na chvíli zarazí, ale pak klidně odpoví:
„Aby vás, muže, milovaly.“

Mladý autor konzultuje název své prvotiny se zkušeným spisovatelem.
„No, máš tam bubny a totemy?“ táže se klasik.

„Nemám.“

„Tak ji prostě nazvi Bez bubnů a totemů.“

Dva zloději se vloupou do banky v noci. Jeden z nich otevře sejf a najde v něm jen jogurty místo peněz. Podívá se na svého komplice a zašeptá:
„Co to sakra je? Tohle není normální sejf!“

Ten druhý pokrčí rameny a odpoví:
„Nevadí, prostě to sníme, ať se to nepromrhá.“

Tak začnou jeden jogurt za druhým jíst. Po několika hodinách a desítkách snědených kelímků první zloděj povzdechne:
„Hele, tohle je divný. Kde jsou sakra peníze?“

V tom se otevřou dveře a dovnitř vstoupí noční hlídač. Když uvidí zloděje obklopené prázdnými kelímky, začne se smát:
„Vy idioti! Tohle není banka, to je spermobanka!“

Rytíř jede do války a nandá své ženě pás cudnosti a klíč dá svému nejlepšímu příteli. Vyjede a není ani za horami a už se k němu blíží obrovskou rychlostí jeho přítel a volá na něj:
„Počkej Václave, dal jsi mi špatný klíč.“