Slyšeli jste o té ženě, která se třikrát po sobě vdala za zaměstnance Microsoftu a přesto zemřela jako panna?

No, ten první byl ve výcvikovém oddělení a pořád ji učil, jak to udělat sama.

Druhý byl v prodeji a pořád jí říkal, jak dobré to bude.

Třetí byl v technické podpoře a pořád sliboval, že to půjde za pár minut.

U vody sedí starší děda a v klidu si pokuřuje dýmku, když tu náhle vyleze z porostu porybný a hned spustí:
„Tak co dědo, jak vám to dnes jde?“.

„Ale, skoro nic. Akorát kapříka“.

Zkušený porybný už pouhým okem poznal, že ten chudák ve vodě nemá míru, ale radši ho přeměřili.

„Dědo vždyť ten kapřík nemá míru“, promluvil na staříka vážně porybný.

Stařík se pouze usmál a s klidem mu odpověděl:
„Malé to je, ale dva řízky s toho budou“.

Dřevorubec si při práci usekne ruku. Doktor mu povídá:
„Litujeme, ruku Vám už nezachráníme. Ale můžete zkusit štěstí a možná dostanete umělou ruku, kterou budete ovládat hlasem.“

Muž teda ruku příjme a za dva dny ji už má a ohromně se mu líbí. Jde na záchod zvědav, jak se mu to povede:
„Rozepnout!“... zzz.
„Oklepat!“... „Ááu! Chceš mi ho utrhnout?“
„Doprdele!“... šup. „Do hajzlu“... žbluňk

Na skalnatém ostrově se zachránila mladá žena. Pobyla si tam chudinka sama hodně dlouhé týdny a měsíce, až jednou, když pohlédla na moře, spatřila, jak k ostrůvku plave nový trosečník.

„No nazdar!“ řekla si ta hezká trosečnice, „To mám pěkné vyhlídky! Celý další život strávit jen s jedním mužským!“

Víte, co si Matuška zpíval poté, co vzal kramle do Ameriky?

„Všechno jsem odnes včas!“

Přijde chlap v Praze k pokladně:
„Listek, pičo!“

„A bude to Ostrava-Svinov nebo Ostrava hlavní nádraží?“

Jeden koktavý pán si stěžuje, že mu koktání překáží v jeho práci.

„A co máte za zaměstnání?“ ptá se druhý.

„Sta-starám se o sle-slepi-pice v drůbežá-žárně“.

„No a jak vám to může vadit?“, diví se druhý.

„No já-já ráno vy-vyháním slepi-pice ven do ohrady, to stačí j-jen říct pi pi pi pi pi, a všech pě-pět tisíc slepi-pic je ve-venku. No a ve-večer, když je mu-musím zahnat do ku-kurníku, tak na ně vovolám kšá kšá, ono se jim mo-moc ne-nechce, ale na-nakonec všechny za-zalezou, a-až na je-jednu. A na tu se j-já ro-rozčílím, a vo-volám na ní kšá kšá, ty slepice jedna pi-pi-pi-pi-pi-pitomá, a pět ti-tisíc slepic je zase ve-venku.“

Večerní zprávy:
„Psychopat napustil jedem peníze, které daroval na dětské domovy. Zemřelo 20 poslanců, dva starostové a jeden ministr. Žádné dítě zatím nebylo v ohrožení.“

Drzý Pepíček zvedl na paní učitelku při hudební výchově hlas.
„Pepíčku, tenhle tón se mi od tebe vůbec, ale vůbec nelíbí!“ kárá ho hnedka učitelka.

Pepíček odsekne:
„Já jsem vám říkal, že mi hudebka nejde!“