Paní učitelka ve školce pomáhá chlapečkovi s obouváním bot. Oba tlačili, tahali, ale pořád se do těch botiček nemohli dostat. A když se to konečně podařilo, tak si oba upoceni sedli, chlapeček se podíval na boty a říká:
„Paní učitelko, my jsme dali botičky obráceně.“

Paní učitelka se také podívala, a skutečně, boty byly obuty obráceně. Paní učitelka však zachovala klid. Boty s menší námahou znovu sundala a znovu je rvali na nohy. Tentokrát správnou botu na správnou nohu.

Potom se chlapeček podívá na boty a říká:
„To, ale nejsou moje botičky.“

Učitelka se kousla do jazyka, a místo toho, aby na něj zařvala: „To jsi nevěděl dřív?“, tak s námahou zase botičky sundala.

Když byly boty dole, povídá chlapeček:
„To jsou botičky mého brášky. Maminka říká, že je mám nosit taky.“

Učitelka už nevěděla jestli se má smát nebo plakat a znovu pomohla chlapečkovi do bot. Když mu po té úporné práci pomohla do kabátu, tak se zeptala:
„Kde máš rukavičky?“

Chlapeček odvětí:
„Rukavičky mám nacpané v botičkách ... “

... soudní proces s učitelkou začne příští měsíc ...

Chuck Norris vstoupí-li do místnosti, nerozsvítí světla - zhasne tmu!

K řediteli cirku přijde chlápek s žádostí o místo krotitele tygrů.

„Bohužel dnes už je obsazené, ale zkuste přijít zítra.“

Jednoho dne vyzval Satan Nebesa k basketbalovému zápasu. Svatý Petr se podíval na seznam hráčů a povídá:
„Přijímám, ale rovnou tě varuju. Máme většinu těch nejlepších hráčů, co kdy žili.“

„Nevadí, my máme tajnou zbraň.“

V den zápasu se přišel Svatý Petr zeptat, co že je zač ta tajná zbraň. Satan se tak koukne a říká:
„No, máme všechny rozhodčí.“

Sloni sehnali pytlík marihuany. Celí nedočkaví ho otevřou a jeden zklamaně povídá:
„Frajeři, jsme v prdeli, poněvadž nemáme prsty. Jak si smotnem brko?“

Tak poprosili ježka, ať jim ta brka umotá.

Za půl hodinky se ježek přikutálí, vychechtaný, nohama vzhůru a po marjánce ani pára.

„Ježku, kde je naše tráva?“

Ježek jen pootevře oči a říká:
„Táhněte do prdele, šedý mraky, chci se opalovat!“

Paní Novákové se rozbila myčka na nádobí. Zavolala proto opraváře; měl čas hnedky druhý den dopoledne. Paní Nováková však už měla naplánovaný jiný program, který nemohla přesunout na jiný termín. Pojala k opraváři důvěru a řekla mu do telefonu:
„Nechám Vám klíč pod rohožkou. Opravte mi prosím myčku a účet mi nechte na kuchyňském stole. Mám psa, ale nebojte se, je to dobrák, nic Vám neudělá. Zato v žádném případě, za žádných okolností nemluvte na papouška!“

Příštího dne opravář přijel. Vše bylo tak, jak se s paní Novákovou domluvili. Klíč našel pod rohožkou a uvnitř se pak potkal s největším a nejstrašnějším psem, jakého kdy viděl. Pes se však choval přátelsky a klidně pozoroval opraváře při práci. Oproti tomu papoušek, to byl parchant. Házel po chudákovi opraváři oříšky, křičel na něj, nadával a bez ustání jej zahrnoval nejsprostšími výrazy. Konečně už to opravář nevydržel a zařval:
„Drž už zobák ty blbá opelichaná stará slepice!“

Papoušek ztichl, kradmo se na opraváře podíval a odpověděl:
„Azore, trhej!“

Sejdou se dvě singl kamarádky na pokec:
„Musím se ti s něčím svěřit. Pořídila jsem si domu tchoře a je to úžasný. Má neuvěřitelně jemný a šikovný jazýček. No, orální sex jedna báseň!“

„A co ten smrad?“

„No, 14 dní blil, ale potom si zvykl.“

Dva ruský inženýři Alexej a Voloďa plní raketoplán palivem. Najednou Alexej zvedne hlavu a povídá:
„Ty Voloďo, to palivo smrdí jako vodka.“

Voloďa usrkne a odvětí:
„No jo, ono to tak i chutná.“

Tak si sednou a chlastaj a chlastaj.

Ráno po chlastačce volá Alexej Voloďovi:
„Taky je ti tak špatně? A už sis uprdnul? Ne? Tak to nedělej. Já volám z Tokia.“

Muž žádá policistu:
„Seznamte mě se zlodějem, co mi vykradl byt!“

„Prosím, ale bez jakýchkoliv brutálních zásahů z vaší strany.“

„Buďte klidný. Chci se jen zeptat, jak to udělal, že se mu podařilo vlézt k nám ve dvě v noci, aniž vzbudil moji ženu!“