Soudce se ptá obžalovaného:
„Pane obžalovaný, odehrálo se vloupání tak, jak ho popsala obžaloba?“

„Ne, ale musím uznat, že jejich metoda vůbec není k zahození.“

Baví se dva policajti:
„Už jsi slyšel, že v Rusku ukradli vodíkovou bombu?“

„A k čemu je to?“

„Jak k čemu? Taková stojí 100 miliónů dolarů!“

„A kurva, kdyby mi tak chtěla spadnout na dvorek!“

Na dálnici je havárie. V jednom z aut jsou ranění cikáni. Přijede sanitka a ošetřuje všechny bíle a odváží je do nemocnic.

Raněný cikán se rozčílí a křičí na saniťáka ať jim taky pomůže.

„Hele vidíš tady ty lidi?“ říká saniťák „Jsou bílí. Vidíš tu sanitku, taky je bílá. Takže si počkejte na svoji.“

Sedí babka v baráku a má vody až po kotníky. Přijdou za ní hasiči a povídají, že musí okamžitě pryč. Ale ona jim odpoví, že jí Bůh slíbil, že ji zachrání.

Přišli druhý den a vody po kolena.

„Ale teď už musíte jít, babi,“ říkají hasiči.

Ale ona zase, že jí Bůh zachrání.

Přijdou potřetí a dům je zbořený. Babka mezitím odchází do nebe za Bohem a když se s ním setká, povídá mu:

„Vždyť jsi mi slíbil, že mi pomůžeš.“

Bůh ji odpoví:
„Ty huso jedna hloupá, vždyť jsem ti tam poslal dvakrát hasiče!“

Myška si hrabe díru, když tu jde okolo ježek a povídá:
„Myško, nenamáhej se zbytečně. Zajdi za krtkem, ať ti půjčí lopatu. Díru si s ní vykopeš mnohem snadněji.“

Myška si to rozmyslí a vydá se ke krtkovi. Když je asi pět metrů od jeho domu, říká si pro sebe:
„Ten krtek je ale takový lakomec. Určitě mi tu lopatu nepůjčí.“

Pokračuje dál, ale když je tři metry od domu, zase si brblá:
„Ten krtek je fakt hrozně lakomý blbeček. On mi ji prostě nepůjčí!“

Přesto jde dál. Když už je jen metr od domu, znovu se zastaví a rozčileně si říká:
„Ten krtek je úplně neskutečný debil. Určitě mi tu pitomou lopatu nepůjčí!“

Nakonec dojde až ke krtkovu domu, zaklepe na dveře. Když krtek otevře, myška se sehne, zvedne cihlu, co leží na zemi a flákne ho s ní přes hlavu. Rozčíleně na něj zařve:
„Tak si tu pitomou lopatičku sežer!“

Lord na svého afroamerického sluhu:
„Johne, v Americe je prezident černoch, co na to říkáš?“

„Jeho pán na něj musí být velice pyšný!“

Jeden proslulý violista si pokaždé před vystoupením otevře futrál, dlouho do něj kouká, pak ho zavře a jde hrát – a hraje fantasticky. Když zemře, kolegové z orchestru dlouho přemlouvají pozůstalé, aby se mohli na ten slavný futrál podívat. Po dlouhé době se jim to konečně podaří, a tak nedočkavě nahlížejí dovnitř. A tam stojí:
„Violu do levé, smyčec do pravé.“

Američan a Rus si telefonují:
„Haló, Ivane, právě říkali v televizi, že tam u vás jsou děsné mrazy? Prý přes mínus šedesát stupňů?“

„Ale, to je blbina. Nevěř tomu. Nanejvýš tak mínus dvacet!“

„Ne, ne. Teď to říkali na CNN. Přes mínus šedesát!“

„No tak, prosím tě, tak někde třeba mínus pětadvacet, ale to je opravdu výjimečně.“

„Ale já to teď právě vidím. Ty záběry, ty omrzlé silnice, ty domy!“

„Jo takhle, Johne. Ty myslíš venku. No tak to jo, to jo!“

Na silnici tlačí nadávající zpocený muž auto, žena za volantem se ho ptá:
„Už můžu povolit tu ruční brzdu?“