Přijde sedlák k bačovi a ptá se:
„Ty bačo, vysvětli mi, jak je možné, že máš syna? Vždyť jsem tě ještě nikdy s žádnou ženskou neviděl!“

Bača:
„No, to se prostě tak nějako stalo.“

Sedlákovi to nedá a jde za synem:
„Hele mladej, jak ty se vlastně jmenuješ?“

„Béééédřich.“

Starý Arab žije již přes čtyřicet let v Chicagu. Moc rád by na své zahradě pěstoval brambory a zeleninu, ale je tam sám a cítí se již starý a slabý. Jeho syn studuje v Paříži a otec se rozhodne mu napsat e-mail:
„Milý Ahmede, jsem moc smutný, že nemůžu na své zahradě pěstovat brambory. Vím, že kdybys zde byl, pomohl bys mi zahradu zrýt. Mám tě rád. Tvůj otec.“

Obratem obdrží odpověď:
„Milý otče, prosím tě, v žádném případě nic na zahradě nedělej! Schoval jsem tam ´tu věc´. Taky tě mám rád. Ahmed.“

Jen pár hodin nato obklíčí dům starého muže americká armáda, námořníci, FBI a CIA. Přeorávají a přerývají zahradu kousek po kousku, prohlížejí každý milimetr, ale nenajdou nic. Rozčarováni se opět stahují.

Týž den dostává starý muž ještě jeden e-mail od syna:
„Milý otče, jistě je nyní zahrada kompletně zrytá a můžeš zasázet své brambory. Víc pro tebe z takové vzdálenosti nemůžu udělat. Mám tě rád. Ahmed.“

Hasiči založili kapelu a na první zkoušce se kapelník táže:
„Jak se liší housle od klavíru?“

„Klavír déle hoří,“ odpoví hasič.

Přijde Dežo do hospody a už od dveří křičí:
„Všem platím jednu rundu piva!“

Tak všichni popíjejí a hospodský se ptá Deža:
„Ty, Dežo, ty máš dnes nějaký svátek, nebo co?“

„Ale ne, narodil se mi syn!“

„Super a jak se jmenuje?“

„Dežo Digital!“

„A proč Dežo Digital!?“

„No, Dežo po mně a Digital, protože nemá ručičky...“

Baví se dva kumpáni v baru:
„Je to dobrý, dvakrát se vyspíme a bude výplata.“

A druhý na to:
„A dvakrát se nevyspíme a bude po výplatě.“

Život je jak schody do kurníku. Krátký a posraný

Sir volá z koupelny na sluhu:
„Jane, zapomněl jsem si pantofle, přines mi je!“

Jean utíká do kuchyně za dvěma mladými kuchařkami:
„Sir rozkázal, abych vás obě pomiloval.“

„Ty kujóne, ty si vymýšlíš!“

„Ne, pojďte se přesvědčit!“

„Sire, obě?“

„No jistěže obě. Snad ne jen jednu?!“

V porodnici:
„Tak, tatínku, jak se bude jmenovat chlapeček tentokrát?“

„Dežo.“

„Dežo? Deža už máte doma čtyřikrát. Víte co? Otevřete doma atlas, najděte nějaké jméno a zítra přijďte.“

Druhý den:
„Tak co? Už máte nějaké jméno?“

„Mám. Bangladežo!“

Sedí dva důchodci na lavičce a sledují místní fotbalovou jedenáctku. Najednou se jeden z nich chytne za hlavu a začne křičet:
„Jako řezníci, jako řezníci.“

Druhý na to:
„Co blbneš, Franto?“

„No tak se podívej, jdou od porážky k porážce.“