Otec vysvětluje synovi:
„Ten výprask jsem ti dal proto, že tě mám moc rád.“

„Ale tati, tolik lásky si snad ani nezasloužím.“

Stonožka se baví s chroustem:

„Nic se mi dneska, vážený, nedaří. Vykročila jsem ráno asi špatnou nohou.“

To znáte, jak jede Čech na dovolenou k moři a v klidu si rybaří, když z ničeho nic najednou chytne zlatou rybku? No, tak tu rybku vytáhne a ona povídá:
„Hele, když mne pustíš, tak ti splním dvě přání, já jsem totiž zlatá rybka.“

A on teda, že jo, ale jak to, že jenom dvě, když v každý pohádce a v každým slušným vtipu se zlatou rybkou se vždycky plní přání tři. No a rybka mu vysvětluje, že se časy mění, nejsou peníze atp., no prostě se vymlouvá co to jde.

No ale stejně se dohodnou na těch dvou přáních, a rybka povídá:
„Tak si teda přej svoje první přání.“

A Čech se zadívá do zapadajícího slunce nad mořem a říká:
„Tak já si teda přeju, aby to moře bylo plný piva.“

„Staniž se“, řekla ryba a stalo se. „A to druhý přání?“ ptá se ryba.

Čech se zase zamyslí a říká:
„Ještě tři lahváče na ráno!“

Dva kamarádi se hádají, kdo má chytřejšího psa. Jeden zavolá psa, vyndá z krbu žhavé uhlí a praví:
„Aport.“

Pes očichá, zvedne nožku, schladí a podá pánovi.
„Dobrý, teď půjdeme ke mně.“

Muž zavolá psa, dá mu košík, do něj 150 Kč a praví:
„Přines 20 dkg vysočiny a 4 housky.“

Pes si otevře a odejde.

„Za 15 minut je tady“, praví majitel psa.

Uplyne hodina a pes nikde. Jdou ho tedy hledat. Před obchodem vidí stát nákup a kousek dál psa, který obtěžuje fenu.

„Já to věděl. Jak mu to nedám přesně, tak zbytek utratí za blbosti.“

Pepa sedí na střeše a pozoruje něco dalekohledem. Manželka se ho ptá:
„Co tu děláš?“

„Koukám, co se děje v sousedovo ložnici.“

„Proboha, a včera jsi se díval také?“

„Jo, ale ty už jsi tam nebyla!“

Dva policajti jdou po chodníku, vidí na něm ležet pětikorunu a jeden říká druhému:
„Proč nesebereš těch 5 korun?“

„Já se pro 5 korun neohnu!“

„Ty blázne, vždyť s tím se dá telefonovat!“

„Tak to už je něco jiného!“

Zvedne pětikorunu, přiloží si ji k uchu a křičí:
„Halóóó…“

Píše se rok 1961, v rádiu právě hlásili, že Sovětský svaz vypustil do vesmíru kosmickou loď s prvním člověkem na palubě. Pepíček to uslyšel a utíká za dědou:
„Dědečku, dědečku, Rusové poslali člověka do vesmíru!“

„Do vesmíru? To už je neposílají na Sibiř?“

Chuck Norris si dokáže olíznout vlastní loket.

NASA uspořádá výběrový konkurz, kdo by mohl letět do vesmíru. Vyberou blondýnu a prase. Před odletem jim dají obálky s instrukcemi a vyšlou je do Vesmíru.

Když prase otvírá obálku, blondýna mu kouká přes rameno. Po otevření se na prase vyvalí arch papíru s informacemi jak obsluhovat cely raketoplán.

Blondýna se zděsí.:
„Když tam má prase todle, co tam budu mít já?“

S třesoucíma se rukama otvírá obálku, z ní vyndá papírek s nápisem:
„KRM PRASE A HLAVNĚ NA NIC NESAHEJ!“