Místní opilec přijde do hospody s úsměvem od ucha k uchu. Hospodský:
„Ty jsi dnes nějaký veselý. Copak se stalo?“

Opilec:
„Tak to si poslechni. Víš, že bydlím blízko trati, že? Tak když jsem šel včera večer domů, uviděl jsem, že na kolejích leží přivázaná mladá holka – prostě jako v nějakým filmu. Spěchal jsem k ní, přeřezal provazy a vzal jsem jí k sobě domů. No, abych to zbytečně neprodlužoval, prostě jsem si s ní pěkně užil. Souložili jsme celou noc. Vyzkoušeli jsme všechny místnosti v baráku a vyzkoušeli jsme všechny možné polohy.“

Hospodský:
„To je fantastické. Tos teda měl štěstí. A byla hezká?“

Opilec:
„To nevím. Hlavu jsem nenašel.“

Do baru v Texasu vtrhne rozjařený Texasan a objedná rundu pro všechny, protože jeho žena právě porodila typického malého desetikilového texaského kovboje! Gratulace a obdivné výkřiky proudí ze všech stran, jedna z přítomných turistek omdlí, když si představí rozměry desetikilového texaského novorozeněte, doutníky se rozdávají na vše strany.

O dva týdny později se Texasan v baru objeví znovu. Barman se usměje a už zdálky ho zdraví:
„A vida, hrdý otec desetikilového Texasáněte! Povězte, jakpak se tomu vašemu malému šampionovi daří, kolik už váží teď?“

Hrdý otec se podělí:
„Teď má osm kilo!“

Barmana to zmate a zneklidní, zeptá se starostlivě:
„Co se stalo? Vždyť měl už při porodu deset kilo?“

Texasan se zhluboka napije piva, otře ústa, opře se o bar a usměje se na barmana:
„No ano, ale rozhodli jsme se pro obřízku.“

Dinosauři nevymřeli jen tak. To se Chuck Norris rozhodl, že s nimi zatočí, protože mu okusovali kytky.

Cestující na lodi si protírá oči a rozespalým hlasem zkonstatuje:
„Dneska je ale sychravo.“

„Promiňte, pane,“ přistoupí k němu plavčík, „zapomněl jsem vás informovat, že se loď potápí.“

„Přišla jsem o to nejcennější.“ vzlyká na lavičce v parku mladá dívka v roztrhaných šatech, „Ten zlatý řetízek stál přes deset litrů!“

U doktora:

„Pane doktore, může desetiletá holčička otěhotnět?“ ptá se malý Pepíček.

„Nemůže,“ odpoví mu doktor.

„Vyděračka!“

Moje žena a já jsme nedávno navštívili aukční trh v Tralee a jednou z prvních expozic, u které jsme se zastavili, byli plemenní býci. Přišli jsme k první ohradě a na ní byl připevněný nápis:
„TENTO BÝK SE PÁŘIL 50× MINULÝ ROK.“

Moje žena mě hravě šťouchla do žeber, usmála se a řekla:
„Padesátkrát za rok, to je skoro jednou týdně.“

Šli jsme k druhé ohradě, kde byl nápis:
„TENTO BÝK SE PÁŘIL 150× MINULÝ ROK.“

Žena mě pořádně dloubla loktem a řekla:
„WOW! To je víc než dvakrát týdně! Mohl by ses od něj hodně naučit.“

Došli jsme ke třetí ohradě, kde byl nápis velkými písmeny:
„TENTO BÝK SE PÁŘIL 365× MINULÝ ROK!“

Moje žena se tak nadchla, že mi málem zlomila žebra, a říká:
„To je jednou denně! Opravdu by ses od něj měl něco přiučit.“

Podíval jsem se na ni a povídám:
„Jdi se ho zeptat, jestli to bylo pokaždé se stejnou krávou.“

PIN ke kreditce Chucka Norrise jsou poslední čtyři číslice čísla Pí.

Dveře se zavírají a tramvaj se chystá k odjezdu ze stanice. K vozu však dobíhá uřícený muž a zoufale volá:
„Prosím Vás, počkejte ješte na mě, jinak nestihnu práci!“

Cestující se přimlouvají u řidiče a ten čeká na opozdilce. Pán nastoupí, zavřou se dveře, tramvaj odjíždí a pán praví:
„Dobrý den, kontrola jízdenek“.