Jeden kněz šel hrát golf. Vzal s sebou nosiče a přišli k první jamce. Kněz odpálil a vůbec se mu to nepovedlo. Prodrali se křovím, našli míček a kněz zkouší druhou ránu. Zase totálně vedle. Tak se prodrali z křoví ven, přešli trávník na druhou stranu a znovu. Když se ani na popáté kněz nedostal blíže jak sto metrů k jamce, nosič už to nevydržel a ptá se kněze:
„Otče, prosímvás, proč vy vůbec chodíte hrát golf?“

„To máš tak, synu, chtěl jsem se naučit trpělivosti a slyšel jsem, že u golfu se jí člověk naučí dobře.“

„To ano, pokud je nosičem!“

Bůh a Svatý Petr si spolu vyrazili na golf. Na první jamce Bohu spadne míček do jezírka. Voda se poslušně rozestoupí, Bůh klidně odpálí míček zpět na trávník a pokračuje ve hře.

Na druhé jamce dá do úderu pořádnou sílu. Míček přistane tři metry od jamky. Země se ale náhle otřese, trávník se zvedne a míček se elegantně skutálí přímo do jamky.

Na třetí jamce skončí míček v hromadě písku. Bůh se zamyslí, stvoří život. Od bakterií přes ryby a obojživelníky se postupně vyvinou plazi, ptáci a nakonec drobní savci. Jeden z těchto savců přiběhne, popadne míček do tlamičky a poslušně ho donese do jamky.

Svatý Petr se na Boha tázavě podívá a suše poznamená:
„Tak co, hraješ golf, nebo jen zkoušíš, co všechno zvládneš?“

Vede Mojžíš vyvolený národ z Egypta. Na novém místě se jich ptá:
„Tak co, zůstaneme? Líbí se vám tady?“

„Ne, nelíbí, nějak divně to tady smrdí!“

Jdou dál, po dalších dvou dnech:
„A co tady, zůstaneme?“

„Ne, tady to taky nějak smrdí!“

Jdou tedy dále a Mojžíš zase:
„Tak tady, ano?“

„Ano, zůstaneme. Tady nic nesmrdí.“

Od té doby mají Židé čistý vzduch Arabové ropu!

Včera večer jsem vzal stopaře. Povídá mi:
„To se nebojíte, brát takhle v noci cizí lidi? Co kdybych byl sériový vrah?“

Já na to:
„Prosím vás... jaká je šance, že se sejdou dva sérioví vrazi v jednom autě?“

Víte, jaký je rozdíl mezi stíhačkou a podprsenkou?

???

Žádný. Obojí jde po krátkém boji dolů.

Víte proč musí být muž chytřejší než pes?

???

Aby se při honění ocásku netočil furt dokolečka.

Rozhlasová reportérka chce udělat autentický rozhovor s bačou a tak se ho ptá, jak probíhá jeho běžný den.

Bača:
„No, ráno vstanu a hned si dám slivovici.“

Reportérka:
„Počkejte, to přece nemůžeme říct do rádia, že ráno chlastáte! Tak řekněte, že čtete knihu.“

Bača tedy začne znovu:
„Ráno vstanu a začnu číst knihu. Když ji dočtu, jdu k Jožinovi a čteme spolu jeho knihu. Jakmile ji přečteme, jdeme do knihovny. A když už máme přečtenou celou knihovnu, jdeme k Jurovi, protože ten má tiskárnu.“

Bača sedí na pastvině a pije žinčicu. Přijde k němu turista a ptá se:
„Bačo, nebojíte se, že vám vlk rozsápe ovce?“

Bača se rozhlédne a klidně odpoví:
„Nébojím.“

Turista to nechápe a ptá se dál:
„No a co děláte, když vlk přijde?“

Bača si utře pusu od žinčice a povídá:
„No, vypustím psa.“

Turista se zamyslí a pokračuje:
„A co když vlk psa rozsápe?“

Bača klidně mávne rukou:
„Potom vypustím krávu.“

Turista už je celý zmatený:
„A co když vlk rozsápe i krávu?“

Bača se usměje a s klidem praví:
„To už je mi jedno. Já jsem si ten večer koupil v Lidlu párky.“

Korejská přísloví:

„Pes, který štěká, je nedovařený.“

„Kdo chce psa jíst, hůlky si vždycky najde.“