Místní opilec přijde do hospody s úsměvem od ucha k uchu. Hospodský:
„Ty jsi dnes nějaký veselý. Copak se stalo?“

Opilec:
„Tak to si poslechni. Víš, že bydlím blízko trati, že? Tak když jsem šel včera večer domů, uviděl jsem, že na kolejích leží přivázaná mladá holka – prostě jako v nějakým filmu. Spěchal jsem k ní, přeřezal provazy a vzal jsem jí k sobě domů. No, abych to zbytečně neprodlužoval, prostě jsem si s ní pěkně užil. Souložili jsme celou noc. Vyzkoušeli jsme všechny místnosti v baráku a vyzkoušeli jsme všechny možné polohy.“

Hospodský:
„To je fantastické. Tos teda měl štěstí. A byla hezká?“

Opilec:
„To nevím. Hlavu jsem nenašel.“

Žila, byla v jedné zemi krásná, chytrá a emancipovaná princezna. Když jednou seděla ve své nádherné zahradě na břehu potoka a zabývala se feministickými meditacemi, vyskočila z potoka žába a řekla jí:
„Jsem princ zakletý zlým čarodějem. Stačil by jediný tvůj polibek, abych znovu proměnil v pohledného, urostlého a elegantního muže. Pak se můžeme vzít a žít šťastně na tvém zámku s mou matkou. Budeš mě moci milovat, připravovat moje jídlo, prát moje košile a rodit moje děti. Budeme velmi šťastní.“

Tentýž večer si princezna při vychutnávání lehce osmahnutých žabích stehýnek ve vinné omáčce pomyslela:
„Tos uhod, blbečku...“

Svatý Petr stál u Nebeské brány, když najednou pocítil naléhavou potřebu si odskočit. Požádal tedy Ježíše, aby ho na pár minut zastoupil.

Ježíš se zeptal:
„Je něco zvláštního, na co bych si měl dát pozor?“

„Ani ne. No, když někdo přijde, zeptej se ho na jméno, věk, adresu a podobně. A požádej ho, aby chvíli počkal,“ odpověděl Svatý Petr.

Asi po patnácti minutách přišel ke dveřím starý, shrbený muž s bílým plnovousem a žádal, aby mohl vstoupit.

„Vaše jméno, pane?“ zeptal se Ježíš.

„Nepamatuji si.“ odpověděl stařec.

„Vaše rodné město?“

„Nepamatuji si.“

„Věk?“

„Nepamatuji si.“

„Dobře. A pamatujete si něco ze svého minulého života?“

„Oh ano. Pamatuji si, že jsem žil v malém městečku. Pamatuji si, že jsem pracoval jako tesař. A co víc, měl jsem velmi známého syna, kterého všichni milovali a obdivovali.“

S očima plnýma slz Ježíš vykřikl: „Tati. Ach, tati…!“

Stařec se rozzářil a zvolal:
„Pinocchio…!!!“

Slepice snese sedmikilové vejce. To samozřejmě vzbudí zájem médií a novináři se ptají kohouta:
„Budete se snažit o další, větší?“

„Ne.“

„A co plánujete?“

„Rozbiju pštrosovi držku!“

Zloděj rabuje cizí byt, když najednou za sebou slyší:
„Ježíš tě sleduje!“

Celý vylekaný se otočí, ale nikoho nevidí, tak pokračuje v rabování. A znovu se za ním ozve hlas:
„Ježíš tě sleduje!“

Rychle se otočí a všimne si, že to mluví papoušek v kleci. Usměje se a povídá:
„Ty umíš mluvit? a jakpak ti říkají?“

„Jeremiáš“ odpoví papoušek.

„Ha ha ha , který blbec ti dal tak směšné jméno?“

„Stejný blbec, co dal našemu rotvajlerovi jméno Ježíš!“

Přijde pán do obchodu se zvířaty a povídá prodavači:
„Prosil bych tři potkany, dvě myši, 25 švábů a 40 pavouků.“

„Uff, no, snad to dám dohromady. Na co to vůbec potřebujete?“

„Ale, stěhuji se a ve smlouvě je bod: Vrátit byt ve stavu, v jakém jej dostal.“

„Vy jste šprýmař,“ usměje se pobaveně prodavač.

„No, mne to moc k smíchu nepřijde. Odpoledne jdu vykopat toho dědu, ke kterému jsem se tenkrát přistěhoval.“

V sanitce jedou čtyři, vpředu sedí řidič a sestřička, vzadu lékař s pacientem. Jízda do nemocnice probíhá normálně, když najednou řidič pustí volant, oběma rukama si chytne vlastní krk a začne se škrtit, chrčet a převalovat očima.

Sanitka se nekontrolovatelně dostává do protisměru. V poslední chvíli vedle sedící zdravotní sestra chytne kabelu a z celé síly jí praští řidiče po hlavě. Řidič uchopí volant a normálně pokračuje v cestě.

Po čase se všechno zopakuje znovu. Řidič pustí volant, oběma rukama se škrtí, chrčí, převaluje očima. Sestra ho praští po hlavě, on uchopí volant a opět pokračuje v cestě.

Když se to zopakuje asi popáté, znepokojený pacient se ptá doktora co se to děje, a zda vůbec dojedou v pořádku do nemocnice. Doktor mu s klidem odpovídá:
„Nebojte se. Manžel sestřičky se dnes ráno oběsil a řidič si z ní dělá srandu.“

„Víš jak se zkouší v obchodě citlivost vibrátoru?“

„???“

„Na nose. Je to příjemný, je to pecka.“

„Ale ne každý má tak velkou nosní dírku?!“

Farář zpovídá mladou dívku: „A jiné hříchy už nemáte, milé dítě?“

Dívka nesměle: „No snad už jen, že se každé ráno prohlížím v zrcadle, jak jsem hezká.“

Farář mávne rukou a říká: „Ale to není hřích, milé dítě, to je oční vada!“