Dva opilci si přivolali taxi. Taxikář, když viděl, v jakém jsou stavu, jen nastartoval motor, hned ho zase zhasl a řekl:
„Tak, jsme na místě.“

Opilci mu dali peníze, jeden poděkoval, ale druhý mu vrazil pořádnou facku.

Taxikář se zarazil, myslel si, že zjistili, že autem vůbec nejel, a zeptal se:
„Za co to bylo?“

A opilec na to:
„Příště neleť jak prase! Mohl jsi nás zabít!“

Nakluše chlápek do obchodu:
„Prosil bych toaletní papír.“

Prodavačka odvětí:
„Zeptejte se za týden.“

Chlapík se poroučí:
„Bohužel, tak dlouho čekat nemůžu!“

Dva indiáni se ztratili na poušti a velký říká:
,,Synu zkus vystřelit. Třeba nás někdo uslyší.„

Tak vystřelí.

A zase:
,,Synu, zkus vystřelit. Třeba nás někdo uslyší.„

Tak znovu vystřelí.

Takhle to je ještě jednou a zase:
,,Synu, zkus vystřelit. Třeba nás ně kdo uslyší.„

A druhý odpoví:
,,Nemohu otče, došly mi šípy“!

Z hospody se vypotácí ožralý Marťan a klátí se ze strany na stranu ulicí. Náhle zpozoruje, že na něj všichni zírají s ústy dokořán.

„Co je?!“ reaguje nelibě. „Ještě jste nikdy neviděli opilce?“

Zvířátka se dohodnou, že nebudou po lese srát. Zvolí zajíce, že to bude pečlivě kontrolovat.

Druhý den medvěd strašně potřebuje a vysere se za strom. Jde okolo zajíc. Medvěd ho vidí a aby neměl průser, schová hovno do dlaně. Zajic se ho ptá:
„Co děláš medvěde?“

Medvěd: „Nic“.

Zajíc: „Já jenom jestli tady náhodou nesereš!?“

Medvěd: „Ne“.

Zajíc: „A co to schováváš v dlaních?“

Medvěd: „Nic.“

Zajíc: „Nekecej!“

Medvěd: „Motýla.“

Zajíc: „Tak mi ho ukaž.“

A medvěd rozevře dlaně a povídá: „Jéé on se posral!“

Přepadl mně chlap. Řval na mě:
„Peníze, nebo život.“

Odvětil jsem:
„Jsem ženatý. Jaké peníze, jaký život?“

Pak jsme v objetí dlouho plakali.

Jednou dědkovi utekla babka. Smutný jí poslal zprávu:
„Božka, vrať se, protože bez tebe zemřu!“

Brzy dostal odpověď:
„Nevrátím se! Vždyť tobě je dobře i beze mě!“

Dědek znovu odepsal:
„Vrať se ke mně, jinak se zblázním!“

Přišla odpověď:
„I v blázinci dávají najíst!“

Nakonec dědek sebral rozum a napsal:
„Božka, vrať se,. Dozvěděl jsem se něco nového o sousedce Štěpánkové!“

Odpověď přišla okamžitě:
„Přijedu večerním vlakem, čekej mě na nádraží!“

Ptá se solidní pán své nastávající:
„Tak kolik jsi měla, Zuzanko, přede mnou milenců?“

Ticho. Po půl hodině se znovu zeptá:
„Ty se zlobíš?“

„Kdepak, počítám.“

Proč může po smrti do Nebe maximálně jen 20% ženských duší?

???

Kdyby jich tam bylo více, tak z toho udělají peklo.