Ráno vychází Skot z koupelny a manželka mu říká:
„Už máš zase pořezaný obličej. To si opravdu nemůžeš koupit novou žiletku?“

Skot na to odpoví:
„No, když byla dobrá mému pradědovi, dědovi i mému otci, tak musí být přeci dobrá i mně!“

Manželka se ptá svého muže:
„Tak co ta tvoje nová sekretářka?“

„Dobrý, práce jí jde docela od ruky.“

„A jak se oblíká?“

„Celkem rychle.“

Rybář sedí na břehu řeky u svých prutů. Zaslechne volání o pomoc. Skočí do vody a zachrání tonoucího. Když se muž probral z mdloby, dojatě zachránci děkuje.

„Nechte toho“, přeruší jej netrpělivě rybář. „Raději mi řekněte, jestli tam dole jsou vůbec nějaké ryby!“

Jeden chlápek měl velké problémy s tenisovým loktem. Zašel za svým známým, docela slavným doktorem a urologem. Ten jej vyslechl a řekl, že diagnózu vždycky určí v pohodě na základě rozboru vzorku moči. Dal mu lahvičku, ať mu přinese vzorek ranní moči, že dostane za pár dní odpověď.

Chlápek si řekl, že si ze sebevědomého doktora trochu vystřelí. Doma nechal do sklenice načůrat dceru a matku, přidal trochu moče svého psa a nakonec, aby doktora zmátnul, si na záchodě vyhonil a přidal to tam taky. Když dával druhý den lahvičku doktorovi, podařilo se mu usmát se jen v duchu.

O pár dní později doktor volá:
„Myslím, že jsem na to přišel.“

To našeho tenistu překvapilo:
„Fajn, a co mi teda je?“

„No, tvoje žena má kapavku, tvoje dcera je těhotná, tvůj pes má červíky, a tvůj tenisový loket bude nejspíš z chronický masturbace.“

Indiáni se přijdou za šamanem zeptat, jestli bude tuhá zima. Šaman rozhodí kamínky, podívá se na ně a řekne:
„Nevím. Velký Manitou mlčí. Ale pro jistotu štípejte dříví.“

Indiáni odejdou, štípají dříví, ale za týden se přijdou zeptat znova. Šaman tedy zase rozhodí kamínky a povídá:
„Nevím, Velký Manitou stále mlčí. Ale pro jistotu štípejte dříví.“

Indiáni zase odejdou a štípají dříví. Šamanovi už je to blbý a tak se jde zeptat na meteorologickou stanici, jaká ta zima bude. Tam mu odpoví:
„My nevíme, ale asi pořádně tuhá. Indiáni už čtrnáct dní štípou dříví.“

„Není tohle tvoje peněženka?“

„No jo, to je ona! Já už ji hledám takovou dobu! Tak tys ji našel?“

„Našel. Dáš mi nálezné a já ti dám pár přes hubu!“

„Jak to?“

„Já jsem ji našel u mně doma v ložnici!“

Paní učitelka se ptá dětí, kam pojedou na dovolenou.

První se přihlásí Mařenka a povídá:
„U nás se mluví francouzsky, my pojedeme do Francie.“

Janička povídá:
„My mluvíme anglicky a pojedeme do Anglie.“

Nakonec povídá Pepíček:
„Síííím, u nás mluvíme sprostě a tak pojedeme do prdele!“

Je krásné letní ráno. Sluneční paprsky pronikají do zámecké komnaty. V posteli se rozvaluje tlustý žabák a spokojeně pokuřuje. U postele se krčí zmuchlaná, strhaná princezna a vyčítavým tónem mu říká:
„Ty jsi mi lhal!“

Dva kamarádi se baví o dovolené. První říká:
„Byl jsem v Rusku a všude samý nahatý ženský, jídlo, alkoholu co hrdlo ráčí a toho zlata co tam bylo.“

Za rok se znova potkají a ten druhej říká:
„Co jsi kecal, že tam jsou všude nahý ženský, jídlo, alkohol a zlato. Všude hlad, žízeň a chudoba.“

První na to:
„No jo, jenže já tam byl s Wermachtem.“