Bella rozmlouvá s Edwardem:
„Až budeme svoji, chci sdílet všechny tvé starosti a trable a pomáhat ti nést tvé životní břemeno.“

„Ale já žádné trable ani starosti nemám.“

„Taky ještě nejsi ženatý.“

Zajíc s medvědem chytí zlatou rybku a ta jim splní každému tři přání. První přání si přeje medvěd:
„Chci nádhernou medvědici.“

Zajíc:
„Chci najlepší a nejrychlejší motorku.“

Medvěd:
„Chci mít harém medvědic.“

Zajíc:
„Chci, aby moje motorka měla vždy plnou nádrž.“

Medvěd:
„Chci mít v každém doupěti harém medvědic.“

Zajíc:
„Chci, aby byl medvěd homosexuál.“

Přijde chlapík do baru a poručí si pět panáků, které do sebe hned nalije.

Takhle to jde druhý den, třetí den... až se ho barman zeptá:
„Proč si ty panáky nedáte postupně?“

„Nás je totiž pět kamarádů a jsme zvyklí se takhle scházet. No a ti čtyři jsou daleko, tak piju za ně.“

Chlapík chodí do hospody dál až jednou si dá místo pěti panáků čtyři.

Barman zpozorní a ptá se:
„Co se stalo? Umřel vám kámoš?“

„Ne, já jsem přestal pít.“

Zajíc běhá po louce a strašně se směje.

Kůň se ho ptá:
„Proč se tak směješ?“

„A tebe ta tráva nelehtá na vejcích?“

Velmi podnapilý občan se vypotácí z hospody. Potká ho starosta a domlouvá mu:
„Jsi na špatné cestě, Ferdo. Nestydíš se?“

„Proč já? Ať se za špatnou cestu stydí obec.“

Sluha John čeká v přístavu na svého pána, který se vrací z cest.

„Co je nového, Johne?“ táže se lord Edward.

„Celkem nic, Vaše lordstvo.“

„Půl roku jsem mimo Anglii a tady se zatím nic nestalo?“

„Snad jen to, že kos, který denně zpíval na javoru před vaším oknem již nezpívá pane.“

„Mohl byste mi říci proč nezpívá?“

„Protože ten javor už neexistuje,“ odpovídá John.

„Proč neexistuje, Johne?“

„Shořel, Vaše lordstvo.“

„Proboha, kdy?“

„Ten den kdy shořel Váš zámek.“

„Můj zámek shořel, Johne?“

„Ano, ten den kdy lady Victorie upadla v ložnici s hořícím svícnem v ruce.“

„A proč upadla, Johne?“

„Zřejmě v rozčilení Vaše lordstvo.“

„Ona se rozčílila?“

„Ano, když se polekala, že ji někdo viděl s tím vousatým podkoním.“

„Ale to přece není nic nového, Johne.“

„Vždyť jsem říkal, vaše lordstvo, že se nic nového nestalo.“

U jiných lidí vám romantická gesta připadají neotřelá a vzrušující. Pokusíte-li se o ně sami, připadáte si jako neohrabaní pitomci.

Jedou fotbalisté na zájezd patrovým autobusem. Hráči dole se vesele baví a najednou si všimnou, že nahoře je nějak podezřele ticho.

Jeden z nich se tam jde podívat a vidí, že nahoře všichni sedí jak přikovaní, drží se sedadel a vyděšeně zírají před sebe.

„Co se děje?“ ptá se překvapeně.

„Vám dole je hej, vy tam máte řidiče!“ zní odpověď.

Dva irští skřítci zaklepali na dveře kláštera. Když Matka představená otevřela, starší skřítek se zeptal:
„Matko představená, máte v tomto klášteře nějaké skřítčí jeptišky?“

Matka představená odpověděla:
„Ne, v tomto klášteře žádné skřítčí jeptišky nemáme.“

Skřítek se ptá dál:
„Matko představená, a co v jiných klášterech v Irsku? Jsou tam nějaké skřítčí jeptišky?“

Matka představená odpoví:
„Ne, v žádném klášteře v Irsku nejsou žádné skřítčí jeptišky.“

Skřítek se nedá a pokračuje:
„A co někde jinde ve světě? Existují někde nějaké skřítčí jeptišky?“

Matka představená:
„Ne, s jistotou vám mohu říct, že v žádném klášteře na světě žádné skřítčí jeptišky nejsou.“

V tu chvíli se starší skřítek otočí, vrazí druhému skřítkovi pohlavek a zařve:
„Slyšíš to, ty tupče? Říkal jsem ti, že to byl tučňák!“