Baví se dva Skoti:
„Hrozně rád bych ti nabídl banán, ale hrozně se bojím.“

„A čeho?“

„Že si ho vezmeš.“

Dva šestnáctiletí se baví po silvestrovské noci:
„Dědeček měl pravdu, když mi říkal, že do toho erotického klubu nemám chodit, že tam jsou věci, které bych neměl vidět.“

„Prosím tě, a co jsi tam viděl?“

„Dědečka.“

Ptá se žena své kamarádky:
„Jak poznáš, kdy se máš dát do velkého prádla? Těm předpovědím počasí se moc věřit nedá.“

„Ty já ani neposlouchám, mám vlastní barometr.“

„Že jsem ho u vás nikdy neviděla ?“

„Ani jsi nemohla. Když můj starej ještě ráno spí, opatrně kouknu pod peřinu. Pokud mu leží nalevo, bude pršet, pokud napravo, bude pěkně svítit sluníčko.“

„A co když stojí?“

„Tak to na prádlo seru!“

Přijde Karel na návštěvu k Frantovi, který je na vozíku. Sedí, povídají, když už k večeru začíná být zima, Franta Karla poprosí, zda by mu z horního pokoje přinesl bačkory.

Ten se ochotně zvedl a jde do pokoje, kde najde dvě Frantovy dcery v ... nejlepších letech, 17 a 19, jenom v kalhotkách. Zálibně se na ně podívá a na jejich otázku, co tam dělá, jim odpoví:
„Váš otec mi řekl, že vás mám přefiknout.“

Vyděšeně se na něho podívají a říkají:
„To určitě není pravda, to by náš tatínek nikdy neřekl!!“

„Tak vy mi nevěříte?“ ptá se a otevírá dveře: „Franto, obě?“

A ze zdola se ozve:
„Jo, jo, Karle, obě!“

Dva chlapi, Karel a Tonda, se domluví, když jeden z nich umře, že se zjeví tomu druhému a řekne mu, jaké to po smrti je. Co čert nechtěl, Karel do 14 dnů umřel. Tonda noc na to nemůže spát. čeká, naslouchá. Najednou se ozve:
„Tondo, slyšíš mě?“

„Seš to ty Karle?“

„No jasně!“

„Tak, jak je?“

„Ty Tondo, paráda. Ráno lehká snídaně, zeleninka a pak celý dopoledne šukáme. V poledne lehkej obídek, zase zeleninka. A pak zase celý odpoledne šukáme.“

„Tak to je fakt boží. A to seš v nebi nebo v pekle?“

„Ty vole, já jsem teď králík v Austrálii!!“

Baví se dvě kamarádky:
,,Budeš překvapená, ale beru si zase svého bývalého muže!„

,,To se tak změnil?„

,,Podstatně. Ten debil totiž vyhrál dvacet miliónů!„

Před štědrovečerní večeří volá maminka na malého Pavlíka, který si venku s kluky hraje na vojáky:
„Pavlíčku, nech se zastřelit a pojď domů! Za chvíli přijde Ježíšek!“

Malíř vymaloval kostel a pan farář se zálibou pozoruje dokončené dílo. Najednou ustrne:
„Vy jste namaloval andělovi na ruce šest prstů! Už jste někdy viděl anděla se šesti prsty?“

„A vy jste snad viděl někdy anděla s pěti prsty?“ odseknul malíř.

Přijdou mimozemšťané do hospody, každý si dá u výčepu limonádu, preclíky, zaplatí a jdou. Hosté zírají:
„To vám pane hostinský, na tomhle není nic divného?“

„Ale je. Oni si jindy dávají pivo a preclíky, ale dnes asi řídí loď.“