V hotelu studuje nový host tabuli:
„Snídaně se podávají od 8 do 11 hodin, obědy od 11 do 15 hodin, svačina se podává od 15 do 18 hodin, večeře od 18 do 24 hodin.“

Host zakroutí zklamaně hlavou:
„Kdy se vůbec dostanu na prohlídku města?“

Čtyři jeptišky přijdou ke zpovědi. Kněz je vyzpovídá a nakonec se jich ptá, jestli už někdy viděly penis. První jeptiška:
„Ano“.

Kněz:
„Tak běž ke svěcené vodě a umyj si s ní oči“.

Druhá se ho i dotkla.

„Opláchni si ruce svěcenou vodou“, kněz na to.

Třetí jeptiška už chce něco říct, když v tom ji předběhne čtvrtá a říká:
„Otče, mohla bych si vykloktat, než si v tom sestra Jarmilka vymáchá prdel?“

Manželka se ptá manžela:
„Miláčku, co si mam vzít na pláž, abych zaujala ostatní?“

Starej se otočí a říká:
„Zkus lyže“…

U piva:
„To je dneska krásný den. Byla by škoda nevidět ho dvakrát.“

Přijde Mikuláš do Jedličkova ústavu a povídá:
„Kdo zazpívá, dostane dáreček. A kdo k tomu zatancuje, dostane dárečky dva!“

Přijde Pepíček, začne nekoordinovaně mávat rukama a dělat:
„Aúaúaúaúúúa…“

„A kdo bude dělat kraviny, nedostane nic!“

Hasič napomíná návštěvníka v divadle:
„Proč tu zapalujete tu cigaretu? Nevidíte nápis?“

„Nápis vidím, ale vás jsem neviděl.“

Dva spřátelené manželské páry hrály jednoho večera žolíky. Petrovi spadla na zem karta. Když se pro ni sehnul, všiml si, že Dana, Honzova manželka, má široce roztažené nohy a nemá kalhotky! Petr nedal samozřejmě na sobě nic znát.

Později, když šel do kuchyně pro piti, přišla za ním Dana s otázkou:
„Viděl jsi pod stolem něco, co se ti líbilo?“

Petr, překvapený její otevřenosti, přikývl a ona pokračovala:
„Můžeš to mít! Bude tě to ale stát tisíc korun.“

Petr zhodnotil svoje finanční možnosti, potlačil morální předsudky a na dohodu přikývl.

Dana mu připomněla, že její muž pracuje v pátek vždy déle, a že se tedy Petr má u ní ve dvě odpoledne ukázat.

Samozřejmě, že Petr byl přesný, dal jí tisícovku a pak spolu celou hodinu kvalitně souložili.

Asi v půl čtvrté Petr odešel. Honza se vrátil, tak jako každý pátek, v šest večer. Hned po příchodu se ptá své ženy:
„Byl tu dnes odpoledne Petr?“

Dana, i když šokována, klidně odpovídá:
„Ano, zastavil se na pár minut.“

„A dal ti tisíc korun?“

Daně se podlomila kolena. Myslela, že je konec... Nasadila kamenný výraz a povídá: „Ano, dal mi tisícovku.“

Manžel se spokojeně usmál:
„Víš, Petr přišel dnes ráno do kanceláře a půjčil si ode mě tisíc korun. Slíbil, že se dnes odpoledne u nás zastaví a vrátí je. Vidím, že nekecal a slib splnil. Když bude potřebovat, půjčím mu zase.“

Dana omdlela..

Hospodin prochází starým Orientem a hledá někoho, kdo by ho přijal. Přichází do Egypta k faraónovi.
„Faraóne, já jsem Hospodin, Bůh celé země. Chceš mě přijmout?“

Faraón si mne bradu a říká:
„To půjde těžko. Bohem jsem v Egyptě já! Nemohu tě přijmout.“

Hospodin prochází zemí dál, až přijde do Babylónu. Přijde k babylónskému králi a nabízí se mu:
„Nechceš mě přijmout za svého Boha?“

I babylónský král říká:
„Víš, to bude těžké. My už tady máme toho Marduka. To by byly zase nějaké novoty…“

Tak prochází Hospodin zemí dál, až potká Mojžíše.
„Mojžíši, nechceš mě přijmout za svého Boha?“

Mojžíš říká:
„No, koneckonců proč ne. Ale co mi za to dáš?“

„Dám ti přikázání.“

Mojžíš se zamyslí a říká:
„A co za něj budeš chtít?“

„Nic.“

„Nic? Tak to mi jich dej deset!“

Řezník má těsně před zavíračkou a zůstalo mu jedno kuře, kterého by se před víkendem rád zbavil. Najednou doběhne chlapík a jakoby zázrakem se ptá:
„Máte kuře?“

Řezník:
„Ano, samozřejmě.“
A vytáhne kuře z chladničky, hodí na váhu:
„Kilo a 20 deka. Může být?“

Chlapík:
„A o něco větší nemáte?“

Řezník vrátí kuře do chladničky, vytáhne to samé, troška ho otočí, nenápadně přitlačí na váhu a říká:
„Kilo sedmdesát. Může být?“

Chlapík:
„Super! Vezmu si obě!“