Bača sedí před kolibou, když najednou přijede luxusní auto. Vystoupí mladý muž v obleku, zamíří přímo k bačovi a říká:
„Otče, ty mě nepoznáváš? Já jsem tvůj syn Juraj! Pamatuješ, jak jsi mě před deseti lety poslal do města pro tabák? V městě jsem si našel bohatou ženu, dobrou práci a odjeli jsme do Ameriky. Teď mám auto, dům, chatu. Co na to říkáš?“

Bača se na něj podívá a suše odpoví:
„Ach, ty hlavo dubová! A kde máš ten tabák?!“

„Pane Bože, co je to pro tebe tisíc let?“

„Chvilička.“

„A Pane Bože, co je to pro tebe tisíc dolarů?“

„Penízek.“

„Pane, prosím tě, dej mi penízek.“

„Jistě, počkej chviličku.“

„Pane řediteli, prosím přestaňte se mi dvořit, vždyť víte, že jsem vdaná,“ povídá paní Dana šéfovi.

„To nic, já nejsem žárlivý.“

Přijde pán do drogerie:
„Chtěl bych jedny prcgumy.“

„Psst, tiše, jsou zde dámy!“ dává si prodavačka varovně prst před pusu a mrkne na něj:
„Mám vám to mýdlo zabalit?“

Chlápek namítne:
„Ale já jsem nechtěl mýdlo, já jsem chtěl prcgumy!“

„Já vím,“ uklidňuje ho žena.
„To já jen tak naoko.“

Zákazník se sotva drží vzteky:
„Ale já jsem nechtěl na oko. Já jsem chtěl na péro!“

Padá letadlo k zemi. V letadle jsou tři muži: Čech, Rus a Cikán. Musejí něco vyhodit, tak Rus řekne:
„Vyhoďme cikána.“

Čech namítá:
„To by byl rasismus.“

Tak se domluví, že si dají otázku. Rus se zeptá:
„Jaká byla největší katastrofa?“

Čech odpoví:
„Titanic.“

Čech se zeptá:
„Kolik tam bylo lidí?“

Rus odpoví:
„2222.“

A spokojeně řeknou cikánovi:
„A ty nám je všechny vyjmenuj.“

Potkají se dvě židovské mámy:
„Tak co, Rut, jak se daří dětem?“

„Ani se neptej. Náš Mojše si vzal pěknou mrchu! Do jedenácti se válí v posteli, celý dny trajdá venku a utrácí bůhví za co. A když chudák kluk celý uhoněný večer konečně přijde domů, myslíte, že pro něj má pořádnou teplou večeři? Pche! Ještě ho nutí, aby ji vzal do drahé restaurace!“

„A co Esterka?“

„Ta si vzala učiněného světce! Snídani jí nosí do postele, koupí jí všechno, nač si vzpomene a večer ji vodí do prvotřídních podniků.“

Číšník:
„Co budete pít? Pivo, vodku, rum, slivovici?“

Host:
„Na pořadí tak moc nezáleží!“

Proč se říká Má rýmu jako Brno?

Protože Brno je také plné holubů.

Hlášení kapitána jako obyčejně:
„Vážené dámy a pánové, pěkně vás vítám na palubě našeho letadla. Náš let probíhá nad Atlantickým oceánem, ve výšce 10.000 metrů, rychlost je 900 km/h, teplota vzduchu….sakra! Do háje! Mě šlehne! Ježišmarjáá!“

Kapitán se odmlčí, mrtvolné ticho, pasažéři jsou bledí, panika, křik… Po delší chvíli se kapitán ohlásí:
„Dámy a pánové, prosím, omluvte mě. Letuška mě polila kávou. Kdybyste viděli moje nohavice zepředu.“

Jeden z pasažérů zakřičí:
„Ty hovado! Kdybys viděl moje nohavice zezadu.“