Přestárlou babičku Novákovou pozvali na oslavu křtin jejího vnoučka. Když jí ho ukázali nahého, mrkla ze shora přes brýle na určité místo a pravila:
„To je chlapeček, že, pokud mne ještě paměť neklame.“

Místní kněz vysvětloval svým ovečkám, jaký je rozdíl mezi jistotou a vírou:
„Tady v první řadě sedí sedlák Majer se ženou a třemi dětmi. Ona ví, že jsou to její děti. To je jistota. Naopak on věří, že jsou to jeho děti.“

Dva maníky zasypala na horách lavina. Najednou ten jeden vidí, jak se k nim blíží ten záchranářský pes, bernardýn se soudkem.

A tak říká tomu druhému:

„Hele, nejlepší přítel člověka. No jo, a nese ho pes.“

To znáte, jak jede Čech na dovolenou k moři a v klidu si rybaří, když z ničeho nic najednou chytne zlatou rybku? No, tak tu rybku vytáhne a ona povídá:
„Hele, když mne pustíš, tak ti splním dvě přání, já jsem totiž zlatá rybka.“

A on teda, že jo, ale jak to, že jenom dvě, když v každý pohádce a v každým slušným vtipu se zlatou rybkou se vždycky plní přání tři. No a rybka mu vysvětluje, že se časy mění, nejsou peníze atp., no prostě se vymlouvá co to jde.

No ale stejně se dohodnou na těch dvou přáních, a rybka povídá:
„Tak si teda přej svoje první přání.“

A Čech se zadívá do zapadajícího slunce nad mořem a říká:
„Tak já si teda přeju, aby to moře bylo plný piva.“

„Staniž se“, řekla ryba a stalo se. „A to druhý přání?“ ptá se ryba.

Čech se zase zamyslí a říká:
„Ještě tři lahváče na ráno!“

Přijde holčička do zverimexu a žvatlá:
„Puosimvás, máte maí kwáíčky?“

Prodavač nasadí klasické dětské žvatlání, sehne se k ní a vezme ji k výběhu:
„Ty bys chtěla kwáíčka? A jakýho? Máme tu maího hnědýho kwáíčka, maího chwupatýho šedivýho kwáíčka, maího uoztomiího bíuího kwáíčka…“

Holčička se dívá do výběhu, zamyslí se a povídá:
„No jak tu tak koukám na ty maí kwáíčky, tak myslim, že moe kwajta na bauwu doceua seue.“

Kněz praví na mši svým věřícím:
„Příští neděli budu kázat o lži a chci, abyste si všichni přečetli sedmnáctou kapitolu Markova evangelia.“

O týden později se před kázáním ptá z kazatelny, kdo všechno četl sedmnáctou kapitolu. Zvednou se ruce všech přítomných. Kněz s úsměvem povídá:
„Marek má jen šestnáct kapitol. Takže teď začnu kázat o hříchu lži…“

Maminka s Pepíčkem jsou na procházce v lese. Pepíček zahlédne chlapa v pláštěnce, který klečí na bobku a něco pořád vytahuje ze země.

„Co je to za člověka?“ ptá se maminky.

„To je rybář,“ poučuje ho máma, „chytá žížaly.“

„Žížaly?“ podiví se Pepíček. „Já myslel, že když je rybář, má chytat ryby.“

Přijde pár ve středním věku ke gynekologovi a stěžuje si:
„Pane doktore, jsme zoufalí. Toužíme po miminku, snažíme se každý den, bez antikoncepce, jíme zdravě… co máme dělat?“

Doktor říká:
„Hoši, vy jste kreténi.“

Víte co udělá Somálec když najde na ulici plechovku se sardinkama?

???

Otevře si restauraci.