Pražák vystoupí na nádraží Ostrava-Svinov a ptá se domorodce:
„Heleeeeee, prosíííííímtě, jak se vocaď dostanu do centraaaaa?“

Ostravák odpoví:
„S takovým přízvukem se pičo do centra živý nedostaneš...“

Vrací se úplne opilý chlápek domu, vytáhne klíče a odemyká byt. Najednou vyběhne majitel bytu a povídá:
„Sousede, prosím vás, vždyť vy bydlíte o poschodí výš.“

Chlápek se motá po domě a znovu stojí před těmi stejnými dveřmi. Znovu vyběhne soused a vysvětluje mu, že bydlí o poschodí výš. Na potřetí se už opilý chlápek neudrží:
„No, hlavně, že ty bydlíš všude!“

Vedoucí:
„A tohle je, pánové, náš nejmodernější stroj, který nahradí 5 pracovních sil. O jeho údržbu pečuje 6 specialistů.“

Sedlák jel do města na nákupy. V železářství koupil kovadlinu a kbelík. Na trhu párek kuřat a husu. Jak ale teď dostat všechno domů?

Prodavač mu poradil:
„Dejte kovadlinu do kbelíku a neste ho v jedné ruce, do druhé ruky husu a pod každou paží jedno kuře.“

Sedlák poděkoval a vyšel. Cestou ho zastavila slečna, že zabloudila a potřebovala by poradit, jak se dostane na určitou adresu.

„To je náhoda! Já jdu taky tam. Pojďte a já vás doprovodím. Tudy přes park to bude blíž.“

„A jak vám můžu věřit, že mě v parku nepřitisknete k plotu, nevyhrnete mi sukni, nestáhnete mi kalhotky a neznásilníte mě?“

„Podívejte se. Nesu kýbl, kovadlinu, husu a dvě kuřata. Jak bych vás takhle mohl přitlačit k plotu a udělat to, čeho se bojíte?“

„No, mohl byste dát husu na zem, přiklopit ji kbelíkem, ten zatížit kovadlinou - a kuřata já vám klidně podržím.“

Když si jeptiška ve venkosvské hospodě dávala už třetího frťana, všichni štamgasti jen zírali. Dokonce začali mít připomínky. Otočila se k nim a praví:
„Tak vy si, synové Boží, myslíte, že jsem alkoholička? Nikoliv. To já jen z dobroty srdce. Matka představená má strašnou zácpu. Dám si tak ještě čtyři a až mě pak donesete do kláštera, určitě se z toho posere!“

Holčička jde s tatínkem po parku a uvidí dva psy, jak se páří.
„Tati, co to tam dělají ti dva pejsci?“

Otec se na chvíli zamyslí a pak řekne:
„Ta fenka nechce jít domů. A ten pejsek ji přesvědčuje, aby přece jen šla.“

„Aha, to je jako s maminkou, viď? Kdyby se nedržela umyvadla, tak by ji strejda pošťák určitě odnesl až na poštu!“

Jde blondýna se psem po ulici, potká je policajt a povídá:
„Ten pes nemá košík.“

„Ale my nejdeme nakupovat…“ povídá blondýnka.

Přišel mladý muž do krámu, prohlíží si atraktivní prodavačku a říká:
„Potřeboval bych rukavice pro svoji ženu. Ale nevím velikost.“

„Pomůže vám tohle?“ zeptala se sladce prodavačka a vzala ho za ruku.

„Ano, jistě. Její ruce jsou jen o malinko menší než vaše.“

„Budete si přát ještě něco?“ ptá se prodavačka, když balí rukavice.

„Teď si vzpomínám. Žena chtěla ještě podprsenku a kalhotky!“

Jak nazvete blondýnku s půlkou mozku?

???

Bohem obdarovaná.