Lord Dick kráčí prázdnou chodbou rodinného sídla svého přítele lorda Johna a potká jeho ženu. Ta mu vášnivě padne kolem krku a praví:
„Lorde, miluji Vás. Pojďme do mé ložnice a tam chci být Vaše!“

„Bohužel to není možné. A to dokonce hned ze tří důvodů“, vymaní se chladně z jejího objetí oslovený.

„Z jakých důvodů?“

„Za prvé jsem silně nábožensky založený člověk. Za druhé trpím chorobným strachem z pohlavních nemocí. A za třetí jdu právě z ložnice Vašeho manžela.“

Šéf v práci: „Dežo, proč nepracuješ?!“
Dežo: „Omlouvám se šéfe, neviděl jsem vás přicházet.“

Kamarád volá Chucku Norrisovi: „Prý jsi umřel.“

Chuck Norris odpoví: „Ano, ale jsem už v pořádku.“

„Šli jsme se ženou pro šminky,“ vypráví kamarádům Dežo, „ale nakonec jsme se na to vykašlali.“

„Copak, dokázals jí to vymluvit?“

„Ne, cestou nás oba zmalovali skini!“

Přijde úředník z berňáku do synagogy za rabínem a říká:
„Mám u vás udělat finanční kontrolu! Takže, co děláte se zbytky svíček?“

Rabín:
„Posbíráme je a pošleme zpátky do továrny na výrobu svíček. Oni nám pak čas od času pošlou jednu bednu svíček zdarma.“

Berňák:
„To byste ale měli z toho daru platit daně! A co děláte s drobky od rozdávaného chleba pro chudé?“

Rabín:
„Posbíráme je, pošleme zpět do pekárny a oni nám čas od času pošlou krabici chleba zdarma.“

Berňák:
„To byste ale měli zase z tohoto daru platit daně! A co děláte s předkožkami z obřízek?“

Rabín:
„Sbíráme je a pošleme na finanční úřad. Oni nám pak čas od času pošlou zpátky takovýho čuráka, jako jste Vy!“

„Tatínku, co je dál, Brno, nebo Měsíc?“

„Synku, jdi se podívat k oknu! Vidíš Měsíc?“

„Ano.“

„A Brno?“

Přijde muž domů a říká manželce:
„Dnes tě umiluju k smrti, drahá.“

Žena radostně běží do koupelny, osprchuje se, navoní a rychle se vrací do ložnice a tam najde spícího manžela.

Budí ho a ptá se:
„Tak co bude s tím milováním?“

Muž se otočí na druhý bok a zabručí:
„Daruju ti život…“

Existuje konečný počet fyziků, které uživí společnost o dané velikosti. Totéž platí o učitelích a strojařích. Akorát pro právníky to neplatí. Čím více jich máte, tím více jich potřebujete.

K salónu na Divokém západě přijede mladý kovboj, seskočí z koně, přiváže ho, obejde zezadu, zvedne mu ocas a dá mu dlouhou mlaskavou pusu na kaďák. Zevnitř to otevřeným oknem vidí starší kovboj, štamgast u stolu. Když mladý vejde dovnitř, hned se ho ptá:
„Proboha, to bylo nechutný. Proč jsi to udělal?“

„Ale, pálej mě popraskaný rty.“

„A to jako pomáhá?“

„Ne, ale aspoň si je přestanu olizovat.“